Zvolením Díaze-Canela, který v úterý oslaví 61. narozeniny, do čela komunistické strany formálně končí na Kubě éra bratrů Castrových, kteří na tomto karibském ostrově vládli od roku 1959. Zemi by oficiálně měla vést nová generace, o níž v pátek na začátku čtyřdenního sjezdu PCC Raúl Castro prohlásil, že je "plná vášně a protiimperialistického ducha".
Castro ale také dodal, že bude dál jako "revoluční bojovník k dispozici až do konce svého života". I Díaz-Canel, který stojí v čele Kuby od dubna 2018, na sjezdu prohlásil, že bude se svým předchůdcem dál konzultovat otázky strategické pro budoucnost země.
Díaz-Canel je teprve třetím lídrem PCC od jejího vzniku v roce 1965. Prvním byl Fidel Castro, který vedení země (v roce 2006) i strany (v roce 2011) kvůli zdravotním potížím předal mladšímu bratrovi Raúlovi. Fidel Castro zemřel v listopadu 2016.
Mnozí Kubánci od změny v čele komunistické strany praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století.
Už za Raúla Castra, který zemi vedl od roku 2006 až do roku 2018 a od roku 1959 do roku 2008 byl ministrem obrany, se na Kubě jisté věci změnily, například Kubánci mohou soukromě podnikat a mají dostupnější internet, od roku 2018 i v mobilech.
Nová ústava z roku 2019 zakotvila roli trhu, ale znovu zdůrazňuje, že socialistický systém v zemi je nezvratný a komunistická strana má vůdčí úlohu.
Kuba se nyní potýká s nejhorší ekonomickou krizí za 30 let, v zemi je nedostatek potravin i základního zboží. Přispělo k tomu hospodářské embargo, jež USA zavedly v 60. letech minulého století ve snaze přivodit pád komunistické vlády, a také pandemie covidu-19, která omezila cesty turistů i do této země závislé na cestovním ruchu.
