Pchjongjang - Severní Korea udělala před návštěvou šéfa Googlu Erica Schmidta maximum. Její tisková agentura si dokonce zřídila účet na freemailovém Gmailu.
K její smůle ale [email protected] nefunguje, jelikož nesplňuje podmínku šesti znaků, napsala agentura Reuters.
Pokud ale bude chtít Schmidt, jehož na soukromé cestě doprovázejí šéf koncepčního centra Google Ideas Jared Cohen a bývalý guvernér amerického Nového Mexika Bill Richardson, používat ve svém hotelu pro cizince internet, zřejmě ani nepozná, že je v jedné z nejizolovanějších zemí světa.
Čínský dopisovatel agentury Reuters Maxim Duncan navštívil Pchjongjang v letech 2010 a 2012. Ke svému překvapení zjistil, že rychlost připojení byla vyšší než v sousední Číně. A dokonce mohli tweetovat, což se jim v rodné zemi nepoštěstí.
Novinář Martyn Williams, který provozuje technologický blog North Korea Tech, pro změnu nevyloučil, že by se Schmidt mohl seznámit i se severokorejským tabletem, jenž běží na googlovském operačním systému Android.
Zkušenosti, jichž se šéfovi gigantu z kalifornského Silicon Valley dostane, má v KLDR jen velmi úzká skupina vyvolených.
Zhruba 100 tisíc z celkového počtu 24 milionů Severokorejců pak požívá "výsady" přístupu na místní obdobu internetu, která ale podle znalců připomíná spíše firemní intranet.
"Jsou na něm jen propagandistická média jako (vládní) Rodong sinmun a nějaké neškodné hry," cituje Reuters počítačového experta Kima Hjong-kwanga, který z KLDR uprchl v roce 2004.
"Pokud by (Schmidt) napsal do prohlížeče google.com, nedostal by se tam," popisuje severokorejský internet Williams.
Do roku 2008 přitom mohli Severokorejci posílat i e-maily či chatovat, ovšem pak to režim tehdejšího vůdce Kim Čong-ila zakázal. A podle tamní legislativy hrozí případným konzumentům protirežimního či "buržoazního" kulturního obsahu až dva roky v pracovních táborech.
"Kyberprostor v Severní Koreji je jen nástrojem pro útoky a likvidaci nepřátel, nikoliv prostorem pro sdílení informací," líčí situaci Čang Se-jul, severokorejský voják, jenž v roce 2008 uprchl do Jižní Koreje.
O mnoho lépe na tom nejsou v Severní Koreji ani mobilní 3G sítě. Používat je může zhruba milion lidí, tedy čtyři procenta populace. Nepřekvapí, že hovory do cizích sítí jsou zapovězeny.
A ostře sledovaná návštěva Schmidta to nezmění.