Od naší zvláštní zpravodajky - "Říkáme tomu bílé těsto," směje se Arijana, která žije nedaleko Sarajeva. "Když jste nahoře v kopcích, vidíte krásné sluneční paprsky, ale pak klesnete pod mrak smogu a všechno je jen šedé," popisuje, jak v největším městě Bosny a Hercegoviny vypadá většina zimních dnů.
Hned po vystoupení z vlaku a prvním nadechnutí je znát, že tu něco není v pořádku. A nejde jen o mlhu, která se vypařuje ze zamrzlé půdy. Kvůli velké závislosti na uhlí a dřevu Sarajevo v chladných měsících patří k nejznečištěnějším městům na světě.
Balkánský stát má pátou nejvyšší úmrtnost na špinavé ovzduší, uvádí organizace Human Rights Watch, která situaci dlouhodobě monitoruje. Podle dat Světové banky v Bosně a Hercegovině každý rok kvůli tomuto problému předčasně zemře přes tři tisíce lidí.
Zvlášť špatné je to v Sarajevu. Město leží v údolí a zcela ho obklopují hory. V 90. letech za občanské války v Jugoslávii z kopců na město stříleli snipeři, nyní ale obyvatele zabíjí inverze, která tady smog drží. Adnan Hodžic z nevládní organizace pro ochranu životního prostředí STEP vysvětluje, že znečištěný vzduch leží nad městem a zabraňuje, aby se mezi domy dostal ten čerstvý.
"Může za to i architektura města. Je tu spousta výškových budov a lidé žijí velmi blízko u sebe, takže tady vznikají větrné tunely, které neumožní volnější proudění vzduchu," vyjmenovává jeden z důvodů. K dalším patří hustá automobilová doprava, těžký průmysl a také domácnosti, které často topí uhlím.
Nemocné děti
V zemi chybí dlouhodobá data, místní se tak často spoléhají na aplikace třetích stran, které měří aktuální znečištění vzduchu. V polovině prosince v Sarajevu koncentrace pevných částic téměř 36krát překračuje roční doporučenou hodnotu Světové zdravotnické organizace. Tyto částice jsou tak jemné, že proniknou hluboko do plic nebo krve.
Situace je zoufalá celoročně, ale nejhorší právě v zimě, kdy začíná topná sezona. "Mám doma rok a půl stará dvojčata, která jsou od začátku letošního podzimu nemocná," přichází hned s osobní zkušeností Amila Šataraová, projektová koordinátorka české neziskové organizace Člověk v tísni, která v Bosně a Hercegovině působí.
Její děti se už několik měsíců potýkají se zápalem plic. Sama přiznává, že nemůže dokázat, že za to může špatné ovzduší v Sarajevu, podobných případů má ale ve svém okolí spoustu. Podobné zkušenosti popisují i místní lékaři, ačkoliv jednoznačná data o tom, jak počet respiračních onemocnění stoupl, chybí.
"Je to spirála. Děti jsou často nemocné a přestanou chodit do školy nebo školky, jeden z rodičů s nimi musí zůstat doma. Většinou je to matka. Ta potom přichází o peníze, protože nemůže pracovat, a zhoršuje se tak finanční situace celé rodiny," připomíná Šataraová.
Špatný vzduch nejhůře dopadá právě na malé děti nebo na seniory. Šataraová ale upozorňuje, že smog je nebezpečný i pro těhotné ženy nebo ty, které se snaží otěhotnět.
Člověk v tísni spolu s dalšími neziskovými organizacemi včetně STEP zahajuje projekt, který má pomoci s národním plánováním a připravit opatření, která by zmírnila dopady znečišťujících látek na životní prostředí. Jde hlavně o omezení metanu, černého uhlí, fluorovaných uhlovodíků nebo ozonu, které se výrazně podílejí na změnách klimatu. Organizace proto spolupracují s federální vládou.
Ekonomický tlak
Bosna a Hercegovina se stejně jako další státy zavázala například Pařížskými dohodami ke zmírnění svého dopadu na klima, v praxi ale velmi zaostává. Právě proto, že často chybí důležitá data, která by ukázala, co je potřeba změnit.
Jediné, co podle Adnana Hodžice pomůže situaci nějak změnit, je ekonomický tlak. "Teď když dřevo a uhlí zdražilo, začali lidé více uvažovat nad tím, že by měli topit i nějak jinak, a někteří své domovy začali vyhřívat elektřinou."
"Dnes máme štěstí a venku je krásně," ukazuje z okna na oparem zahalené kopce. Zároveň hned vytahuje telefon, aby si na aplikaci, která měří kvalitu vzduchu, ověřil, jestli tomu tak je. To, že je na obloze vůbec vidět slunce, znamená, že dnes je vzduch ještě docela čistý. "Ale i když je tu šedivý smog, většina lidí si neuvědomuje, že je to špatně a že je na tom něco nezdravého. Nespojí si to s problémy, které tu máme," tvrdí.
Podle mladé dívky Jasmily, který se s kamarádkou fotí u vánočního osvětlení před sarajevským nákupním centrem, tu někteří lidé nosí roušky jako během pandemie. Obě do metropole přijely z Tuzly, která leží asi dvě hodiny jízdy autem. "U nás doma máme továrnu a v zimě někdy není vidět ani na metr," dodává a ukazuje, že tam by se fotit nemohly. Na dotaz, zda znečištěný vzduch způsobuje i zdravotní komplikace, ale obě jen pokrčí rameny.
"Myslím, že už jsme si na to tady zvykly. Navíc stejně když přijdete kamkoliv do restaurace nebo nákupního centra, všude se tam kouří. A tady kouří všichni, takže smog už toho tolik nezmění," mávne rukou.
