Pimčach - Když člověk poslouchá tajuplné písně v korjačtině a pojídá tradiční lososí polévku a kotlety v zapadlé vsi na ruském východě, může snadno podlehnout dojmu, že domorodé kultury na poloostrově Kamčatka stále vzkvétají.
Ve skutečnosti staleté obyčeje a jazyky Korjaků, Itelmenů, Evenků a dalších domorodých kmenů z ruského Dálného východu nevymizely pouze díky jejich neskonalé houževnatosti, přestože je sovětská vláda do značné míry nahlodala.
"Domorodci musí žít dál. Bez nich bude tato země chudá a nebude možné vtisknout jí nějaký smysl," říká Vera Kovejniková, která stojí v čele etnické komunity v Pimčachu vzdáleném 40 kilometrů od regionálního hlavního města Petropavlovsk-Kamčatskij.
Když se Rusové začali ve druhé polovině 17. století usazovat na Kamčatce v sopečné oblasti vzdálené od Moskvy 12 000 kilometrů a devět časových pásem, živilo se tu rybolovem, lovem vysoké zvěře a chytáním velryb a mrožů až 11 000 Korjaků.
Miniseriál:
Připravili jsme pro vás několik příběhů z asijské části Ruska - Sibiře a Dálného Východu v miniseriálu "Sibiř - bohatá a krutá"
Díl 1.: Sibiřské mládě mamuta nadchlo vědce
Mládě mamuta objevené ve zmrzlé půdě na severozápadě Sibiře je podle vědců zatím nejzachovalejším kusem vyhynulého savce
Díl 2.: Nejšpinavější město světa? Z nebe padá nikl
Kdysi to býval gulag. Teď je to město s nejznečištěnějším ovzduším na světě. V sibiřském Norilsku jej musí dýchat více než 200 tisíc lidí.
Nesmazatelná ruská stopa
Tři staletí pronikavého ruského a sovětského vlivu v kombinaci se smíšenými sňatky zanechaly na kamčatských Korjacích nesmazatelnou stopu - jejich počet se dnes pohybuje kolem 7300. I tak jde o zdaleka nejpočetnější domorodou skupinu na tomto poloostrově.
"Všichni příslušníci mé generace mluví korjacky a znají zvyky, tance i pokrmy jako za starých časů. Ovšem některé naše děti už nevědí vůbec nic," uvedla folklorní tanečnice Lidia Čečulinová lehce zadýchaným hlasem, neboť právě dotančila na rytmus bubínku z jelení kůže, k němuž si sama obstarala hlasový doprovod.
Její písně zpívané hrdelním jazykem připomínajícím čínštinu popisují krásu tundry, sopek a moře, vysvětlila Čečulinová s tím, že každý Korjak má jednu píseň, která ho po celý život provází a slouží mu jako zaříkadlo.
"Naši rodiče zachovali všechno takové, jaké to bylo před (bolševickou) revolucí," dodala tato drobná a čiperná padesátnice.
Vnucená kultura
Pravděpodobně nejúčinnější sovětskou asimilační politikou bylo násilné posílání korjackých dětí do státních internátů, kde se učily ruskému jazyku a zvykům.
"Sovětská kultura jim byla vnucena," prohlásil Andrej Samar, vědec působící na Ústavu dějin, archeologie a etnografie dálněvýchodních národů.
Protože se děti vracely domů jen jednou nebo dvakrát za rok, dodává Simar, věděly toho velmi málo o domorodé kultuře, neřkuli o tradičních dovednostech, jako je obtížný a nebezpečný rybolov na moři.
Některé z těchto dětí - dnes již v dospělém věku - spolu s rodiči aktivně pracují na znovuoživení domorodých kultur. Řada škol nabízí v rámci mimoškolní činnosti výuku v korjačtině i dalších domorodých jazycích a rodiny dodržují starodávné svátky.
V oblastech, kde se rychle snižují stavy vysoké zvěře, se rovněž objevují snahy o rozšíření jejich chovu. Komunita z Pimčachu organizuje ve vesnici letní tábory, kde se děti učí o starobylých tradicích a provozují řemesla.
Čtěte více:
S jakými problémy se potýkají původní obyvatelé v jiných zemích čtěte zde
Australští domorodci sní o dnech bez alkoholu
Daryl Allen sedí s překříženýma nohama v hlíně a sní o časech, kdy jeho lidé z buše lovili klokany a neupíjeli se k smrti.
Rezervace indiánů se mění v peklo. Může za to alkohol
"Kdo může, uteče," říká rozhodně Siouxka původem z americké indiánské rezervace Fort Peck.
"Vláda asi pomáhá"
Regionální vláda tvrdí, že pořádá kulturní programy a poskytuje etnickým komunitám finanční pomoc. Kovejniková však tvrdí, že na Kamčatce neexistují žádné cedule v kterémkoliv z domorodých jazyků a nejsou zde žádné památníky, které by oslavovaly domorodou kulturu a dějiny.
"Vláda pravděpodobně nějak pomáhá. Já nevím, já bych ale neřekla," prohlásila Čečulinová, jež má na sobě plášť ze semiše a kožešiny, čepičku z korálků a boty z měkké kůže, které ji mají v tundře chránit před mechem a komáry.
Podobný úbor už denně nenosí téměř žádní domorodci. Mnozí z těchto lidí mají univerzitní vzdělání, ale v jejich mluvě jsou stále patrné stopy dávné spirituality, která je tu zakořeněna i v dodnes provozovaném šamanismu.
Neoficiální starostka Pimčachu Kovejniková, která je původem Itelmenka, sdělila po vystoupení komunitního ansámblu publiku, že se mu dostalo obrovské výsady. "Dnes jste nejbohatšími lidmi, získali jste obrovskou sílu a energii," prohlásila.
