Moskva (od našeho spolupracovníka) - Šestnáctého dubna, o půlnoci moskevského času, byl rozhodnutím ruského prezidenta zrušen režim protiteroristické operace v Čečensku, a tím i oficiálně skončila druhá čečenská válka. Konflikt, který byl zahájen v roce 1999, trval bezmála deset let a vyžádal si život tisíců vojáků a civilistů.
Rusko chce tímto krokem demonstrovat, že situace v tomto koutě Ruské federace, který dříve býval centrem nestability celého regionu, se vrátila do normálu a odpor zdejších ozbrojených separatistů byl definitivně zlomen.
Podle ruského experta Andreje Soldatova je však ukončení protiteroristické operace v Čečensku daleko výhodnější pro tamního prezidenta Ramzana Kadyrova než pro Moskvu. Proč je o tom přesvědčen, řekl v interview pro Aktuálně.cz.
Minulý týden byl zrušen režim protiteroristické operace v Čečensku. Toto rozhodnutí přišlo po bezmála deseti letech od zahájení tzv. druhé čečenské války. Proč k tomu došlo a co to republice přinese?
Podle oficiální verze, se kterou vystupuje čečenský prezident Ramzan Kadyrov, režim protiteroristické operace překážel ekonomickým aktivitám republiky. Tento režim Čečensku odjímal ta práva, kterými disponují ostatní ruské regiony. Nemohlo například obchodovat nebo otevřít mezinárodní letiště. To byl hlavní důvod, o kterém se veřejně hovořilo. Avšak k tomu je nutné přistupovat s jistou opatrností.
A o čem se tedy veřejně nehovoří? Co to ve skutečnosti může Čečensku přinést?
Zrušení režimu protiteroristické operace způsobí, že federální struktury, především zpravodajské služby, nebudou moci kontrolovat dění v Čečensku. Vytratí se poslední mechanismy vnější kontroly situace v republice.
Odpovídá rozhodnutí ukončit protiteroristickou operaci v Čečensku tamní situaci?
Víte, existují dva způsoby jak kontrolovat nebo mít přehled o situaci v určitém regionu. Jimi jsou sdělovací prostředky a zpravodajské služby. Problém však spočívá v tom, že Kadyrov dlouhodobě zastává k domácím i zahraničním médiím velmi tvrdou pozici a je tedy prakticky nemožné získávat z Čečenska nezávislé informace.
Infobox
Andrej Alexejevič Soldatov (1975)
- Hlavní redaktor serveru Agentura.ru zabývajícího se bezpečnostní problematikou
- V roce 1997 absolvoval Moskevskou státní sociální univerzitu, obor žurnalistika
- Od roku 1996 působil v řadě známých periodik (Segodnja, Izvestija, Moskovskije novosti, Novaja gazeta)
- Mimo jiné v roce 2002 napsal reportáž o osvobození rukojmích v divadle na Dubrovce, která se značně rozcházela s oficiální verzí ruských orgánů. V roce 2004 napsal reportáž o teroristickém útoku v Beslanu.
- Je spoluautorem knihy o transformaci zpravodajských služeb po skončení studené války Novyje igry patriotov: Specslužby menjajut kožu 1991-2004 a v knize PSI Handbook of Global Security and Intelligence: National Approaches napsal kapitolu o ruských zpravodajských službách.
My proto nemáme dostatek informací, abychom mohli říci, nakolik klidná je situace v Čečensku, nakolik je tamní situace pod kontrolou a pod čí kontrolou se nachází. Kadyrova nebo někoho jiného? Jakou roli hrají federální struktury a jakou struktury Kadyrova. To všechno vytváří nějakou šedou zónu.
To, co můžeme vidět a to, co nám dovolují vidět, je, že situace v Čečensku je oproti Ingušsku nebo Dagestánu klidnější. To ale neznamená, že teroristé, kteří dnes bojují v Ingušsku a Dagestánu, nemohou využívat Čečensko jako základnu nebo bezpečné místo k přečkání protiteroristických operací.
A jak se tedy završení protiteroristické operace může projevit na samotném boji s terorismem v Čečensku? Neboť i sám čečenský prezident přiznává, že v republice stále působí několik desítek ozbrojenců...
Doposud federální struktury v Čečensku prováděly určitou činnost, což samozřejmě bylo spojeno i s obviněním, že tam byly eskadry smrti atd., ale v Moskvě, alespoň doufám, měli přinejmenším nějakou představu o tom, co se tam děje. Teď takovou možnost mít nebudou.
Zůstává otázkou, jak se v budoucnu bude plánovat boj proti terorismu. Jestli bude plánován výhradně Kadyrovem a jeho jednotkami, tak my nebudeme vědět, jakými metodami se bude vést a do jaké míry budou tyto metody efektivní.
Kdo bude například moci prošetřit dřívější obvinění ochránců lidských práv, že Kadyrov najímá ozbrojence a dává jim průkazy orgánů činných v trestním řízení? Nyní nebude žádná možnost to ověřit.
Jak může završení protiteroristické operace ovlivnit situaci v Čečensku a v celém regionu? Nemůže dojít k nárůstu teroristických aktivit?
To bohužel nelze vyloučit kvůli jedné příčině. Teroristické a povstalecké aktivity na Severním Kavkazu už dlouhou dobu nemají nacionální nebo etnický charakter. Kavkazská hnutí, jako například Kavkazská fronta, se už dávno nezastřešují pouze Čečenskem.
Struktury založené ozbrojenci mají horizontální podobu a vytvářejí sektory odpovídající za určitý region, které jsou mezi sebou propojeny.
Já nevylučuji tu variantu, že se teď osoby, které bojují v Ingušsku, budou moci skrývat v Čečensku a naopak. Bude docházet k pohybu lidí.
K němu fakticky dochází už dnes, ale vzhledem k tomu, že federální síly budou v Čečensku oproti dřívějšku do určité míry omezeny ve své působnosti, vznikne nějaké bílé místo. Okolo něho bude, tak jak to můžeme vidět dnes, vysoká teroristická aktivita, ale vláda bílého místa bude tvrdit, že je vše pod kontrolou.
Na první pohled se tedy může zdát, že Čečensko dosáhlo toho, po čem v 90. letech toužil první čečenský prezident Džochar Dudajev. Jak to vypadá, republika zrušením režimu protiteroristické operace de facto dosáhla nezávislosti na Moskvě...
Dudajev byl velmi ambiciózní člověk, jenž chtěl plnou nezávislost se všemi atributy nezávislého státu. Kadyrov je člověk, který tuto nezávislost fakticky získal, ale dodržuje jistá pravidla hry, která Kreml do určité míry uspokojují. Proto i sám Kreml přistupuje na některé ústupky, aby tato situace byla zachována.
Může zrušení režimu nějakým způsobem ovlivnit práci nevládních a nekomerčních organizací v Čečensku? Právě tento režim často sloužil jako argument k omezování jejich činnosti.
Určitý vliv to na jejich působení mít bude. Dám vám takový příklad. Vytlačování federálních struktur z Čečenska začalo v roce 2006. Například jednou z etap tohoto vytlačování byl boj o kontrolu nad ORB-2. ORB-2 byla a je významná struktura, neboť představuje hlavní centrum získávání zpravodajských informací o teroristech.
Oni zatýkají lidi, přivážejí je do ORB-2, zpracovávají je a získávají od nich informace, verbují agenty. Nebudeme hodnotit, nakolik je to legální a jak to vypadá. Jedná se o centrum k získávání informací, které však bylo pod kontrolou federálních orgánů.
Když Kadyrov chtěl získat nad tímto centrem kontrolu, začal využívat nevládní organizace, které začaly oprávněně hovořit o excesech doprovázející aktivity ORB-2.
Takže to vypadá tak, že mu ochránci lidských práv sloužili jen k tlaku na federální struktury. Stejný případ byl i s rodinou Jamadajevových (hlavní rivalové čečenského prezidenta - pozn. redakce).
Když potřeboval proti nim získat nějakou odezvu veřejnosti a ukázat, že to, co se stalo v obci Borozdinovskaja (v červnu 2005 jednotka Sulima Jamadajeva během trestné operace zabila jednoho civilistu a unesla 11 dalších - pozn. redakce) byl zločin, použil se stejný postup.
Já se obávám toho, že pokud Kadyrov potřeboval nevládní organizace pro tyto účely, tak nyní je už potřebovat nebude. Jestli je dříve využíval ke kritice struktur, které nekontroloval nebo mu překážely, k čemu bude potřebovat teď ochránce práv, když takové struktury neexistují?
Vy už jste zmínil Jamadajevovy. Vraždou Sulima Jamadajeva v Dubaji vyvrcholila série atentátů na Kadyrovovy protivníky. Existuje nějaká spojitost mezi těmito událostmi a zrušením režimu protiteroristické operace v Čečensku?
Myslím si, že ne. Jamadajevova vražda mohla spíše pozastavit zrušení režimu protiteroristické operace, než ho urychlit. Nemyslím si, že existoval takový plán, nejdříve zabít Jamadajeva a pak zrušit režim protiteroristické operace. Mohlo se ale jednat o paralelní úkol, který však nebyl s tímto rozhodnutím přímo spojen.
Takže to mohlo být naopak? Ten, kdo zavraždil Jamadajeva, chtěl oddálit završení protiteroristické operace?
Já moc nevěřím teoriím spiknutí. Já jsem určitou dobu pracoval v Novoj gazetě a dosyta jsem se naposlouchal tvrzení, že Annu Politkovskou zabili lidé, kteří chtěli diskreditovat Putina, Kadyrova atd.
Všechny tyto teorie spiknutí o diskreditaci v Rusku prakticky nefungují, a to z jednoho důvodu. V Rusku nelze pomocí novinového článku sesadit ministra. Nemá proto žádný smysl organizovat veřejnou kampaň na snížení důvěryhodnosti nějakého vysokého úředníka nebo politika se záměrem jeho sesazení. Ruská politika je zcela neveřejná. Rozhodnutí se přijímají na základě jiných příčin a ne na základě tlaku společnosti.
Proto nevěřím v teorii diskreditace. To může fungovat v České republice nebo ve Francii, ale v Rusku ne.
