Moskva - Na příkaz prezidenta Dmitrije Medveděva dnes ruská archivní správa zveřejnila dokumenty o masakru tisíců polských důstojníků uskutečněném v Katyni v roce 1940. Dosud utajované dokumenty jsou podle agentury ITAR-TASS přístupné na webových stránkách Federální archivní agentury.
Ve Varšavě byla zpráva přijata s povděkem, polští historici ale zdůrazňují, že jde o již známé materiály, které nevrhají na katyňskou tragédii v žádném případě nové světlo.
"Rozhodnutí o umístění dokumentů, které naši historici znají už léta, na web, neznamená nic nového," řekl v rozhovoru pro rádio TOK FM dr. Slawomir Debski z Polského institutu mezinárodních vztahů. "Rusko chce jen zamezit spekulacím a mýtům existujícím v rámci veřejné debaty. Chce ukázat, že pravdu nemají ti, kdo tvrdí, že dokumenty jsou zfalšované."
Stalinův výnos
Mezi jinými obsahují dnes zveřejněné materiály výnos z 5. dubna 1940 podepsaný Stalinem, šéfem tajné policie Berijou a dalšími členy politbyra, podle kterého je "nezbytné" zlikvidovat Poláky vězněné tzv. Lidovým komisariátem vnitřních záležitostí (NKVD).
Materiály dostává veřejnost k dispozici vůbec poprvé, a to v elektronické podobě. ITAR-TASS zdůrazňuje, že jde o kompletní archiv "autentických" dokumentů včetně všech poznámek.
Přístup do archivu na webové adrese: http://www.rusarchives.ru/
Nebo přes webovou stránku stanice Echo Moskvy: http://www.echo.msk.ru/blog/echomsk/675404-echo/
"Jsou to jedinečné dokumenty z tzv. prvního balíku, který byl po dlouhá desetiletí uchováván v archivu Politbyra ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu," citovala agentura šéfa Rosarchivu Andreje Artizova. "Přístup do tohoto archivu měl pouze generální tajemník a vedoucí kanceláře aparátu ústředního výboru strany, nikdo jiný."
Artizov připomněl, že v roce 1992 poslal tehdejší ruský prezident Boris Jelcin kopie dokumentů svému polskému protějšku Lechu Walesovi.
Pomoci mohla smrt Kaczyńského
Ze strany Kremlu jde o bezprecedentní krok, který má zjevně přispět ke zlepšení polsko-ruských vztahů. Materiály se zatím dostaly do rukou jen omezenému okruhu badatelů.
"Elektronická podoba materiálů ale zatím na oficiálních webových stránkách našich federálních orgánů nikdy vystavena nebyla," zdůraznil šéf archivu.
Moskva podobný krok dlouhé roky vylučovala v obavách z toho, že by se na světlo mohly dostat závažné skutečnosti provázející hromadnou popravu 22 tisíc polských důstojníků, poddůstojníků a příslušníků inteligence, které v lesích západně od Smolenska nechala v roce 1940 povraždit Stalinova tajná policie.
Medveděva k němu mohla přimět tragická smrt polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který zahynul 10. dubna společně s dalšími 95 osobami v troskách letounu u smolenského letiště, když přilétal na slavnostní ceremoniál u příležitosti sedmdesátého výročí katyňského masakru.
Běloruský seznam
Zločin odhalili světu v roce 1943 Němci, kteří do Katyně pozvali k exhumaci těl zavražděných Poláků mezinárodní komisi expertů a novináře. Sověti ale následně obvinili z masakru německé jednotky.
V lidově demokratickém Polsku byla veřejnosti po čtyřicet let předkládána právě tato verze událostí, ačkoliv celý národ věděl, že jde o lež šířenou komunistickým režimem.
Mezi dnes zveřejněnými dokumenty ale chybí přinejmenším tzv. běloruský seznam se jmény 3870 Poláků, kteří byli ve věznicích v Bělorusku a kteří zmizeli neznámo kam. Se vší pravděpodobností je rovněž povraždila NKVD.
Jejich příbuzní se před šesti lety obrátili na Evropský soud pro lidská práva, Rusko ale materiály odmítlo zveřejnit s tím, že jsou v nich informace týkající se státního tajemství.