Na ostrově Čchang-piao vzniká jaderný reaktor označený jako CFR-600. Přestože elektrárna zatím nebyla uvedena do provozu, agentura Bloomberg o ní mluví jako o nejsledovanějším jaderném zařízení současnosti. Ostrov, kde se nachází, leží na jihovýchodě Číny, pouhých 220 kilometrů od Tchaj-wanu.
CFR-600 v sobě nemá nejčastěji používaný lehkovodní reaktor, jako například český Temelín, ale velkokapacitní množivý reaktor. Ten není chlazen vodou, nýbrž tekutým kovem. Zároveň se do něj musí používat vysoce obohacený uran, přísně kontrolovaný kov, který smí zpracovávat jen pár zemí na světě. Má totiž dvojí využití - kromě paliva do reaktoru i při výrobě jaderných zbraní.
Jen mezi zářím a prosincem loňského roku dodala ruská společnost zaměřená na jadernou energetiku Rosatom Číně téměř sedmkrát víc vysoce obohaceného uranu, než kolik ho bylo za posledních 30 let zlikvidováno kvůli jaderné hrozbě po celém světě.
V celkem třech zásilkách koupila Čína od státního podniku Rosatom 25 tisíc kilogramů uranu za 384 milionů dolarů, v přepočtu za 8,4 miliardy korun. Agentuře Bloomberg dodal data britský think-tank Royal United Services Institute.
"Je určitě možné, že tento program množivého reaktoru má čistě civilní účel," řekl agentuře Pavel Podvig, jaderný analytik pracující pro OSN. "Jsem pouze nervózní z toho, že Čína přestala informovat o svých civilních a jiných zásobách plutonia. Není to důkaz ničeho, ale rozhodně to není dobré znamení," dodal.
O zásobách plutonia přestal Peking informovat Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (IAEA) v roce 2017. Radioaktivní prvek vzniká v reaktoru při používání vysoce obohaceného uranu. Zároveň se také používá na výrobu atomových zbraní.
Rusko a Spojené státy mají přes pět tisíc jaderných hlavic, Peking "pouze" 400 a od 90. let minulého století je oficiálně nevyrábí. Pokud by však Čína začala plutonium z elektrárny CFR-600 na výrobu zbraní používat, mohl by její jaderný arzenál v následujících dvanácti letech stoupnout až čtyřnásobně.
Možnosti, že chce jít Peking touto cestou, napovídá i výstavba továrny v poušti provincie Kan-su, která je podle Bloombergu navržená tak, aby se v ní dalo z vyhořelého paliva jaderné elektrárny extrahovat právě plutonium. Za dva roky by mělo být zařízení hotové.
"Čím dál větší utajení a výrazné diplomatické snahy o omezení transparentnosti zvyšují míru mezinárodního podezření," hodnotí výzkumník z americké Princetonské univerzity Tchung Čao. "Nemyslím si, že někdo může vyloučit potenciální vojenské využití."
Bez nepříjemných otázek
Obchodování s vysoce obohaceným uranem je dalším důkazem rostoucí spolupráce Ruska a Číny. Vláda v Pekingu dodnes neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a ani na zemi prezidenta Vladimira Putina neuložila sankce. Naopak vzájemný obchod od začátku války stoupl.
Obranná a vojenská technologie má navíc podle Putinových slov z loňského roku ve vztahu obou zemí "zvláštní místo".
Pro Čínu jsou tyto technologie a také palivo důležité, protože není mnoho jiných míst, odkud by Peking mohl plutonium získat, vysvětluje Alexander Gabuev z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace. Ten se navíc domnívá, že Rusko nebude ani nic namítat proti tomu, aby Čína využila materiál na výrobu jaderného arzenálu. "Cokoliv je špatné pro Spojené státy a může to posílit americkou konkurenci, je vnímáno jako dobrá věc pro Rusko," říká.
