Moskva - Ruskou kosmonautiku pronásledují problémy. Za poslední rok musí řešit už čtvrtou mimořádnou událost se startem svých raket.
K té poslední došlo zcela nedávno. Čtyřiadvacátého srpna se nákladní lodi Progress, nesoucí pro posádku Mezinárodní vesmírné stanice ISS zásoby potravin a vzduchu, nepodařilo oddělit od nosné rakety Sojuz.
Část lodi shořela v atmosféře, zbytek se zřítil na Zem, na území ruské Altajské republiky.
Nehoda kosmonauty na stanici neohrožuje. V krajním případě se mohou vrátit na mateřskou planetu v modulu Sojuz. Daleko větší ránu utrpěla reputace ruského kosmického průmyslu. Odvětví, které kdysi Moskvě přineslo slávu a celosvětové uznání, sužuje krize.
"Bylo by předčasné hovořit o tom, že nedávný incident s raketou Sojuz odhalil úpadek naší kosmonautiky. Ukázal spíše systémovou krizi, kterou v současné době prožívá," řekl Aktuálně.cz odborník na ruský kosmický program a člen Ruské akademie kosmonautiky Jurij Karaš.
Bez lidí a cílů
Série neúspěchů přitom nemá být důkaz nespolehlivosti ruské techniky. Karaš na její kvality nedá dopustit. Sojuz je podle jeho názoru stále nejspolehlivější raketový nosič.
Ruský kosmický průmysl podle něho trpí nedostatkem vysoce kvalifikovaných profesionálů, což je problém většiny podniků, i absence nových cílů.
"Kosmonautika už neláká absolventy technických univerzit. Neláká je, protože nemají prostor k tvorbě. Rakety Sojuz se vyrábí už 54 let, kosmické lodě Sojuz 44 let. Nosiče Proton létají také více jak 40 let a nákladní lodě Progress od roku 1978. To je beznadějně zastaralá technika, která ke své výrobě nepotřebuje tvořivost a talent," posteskl si.
Právě proto, že po padesáti letech montáž raket začala připomínat mechanickou pásovou výrobu, se podle Karaše dříve nebo později musí dokonce na spolehlivé, vyzkoušené ale staré technice objevit poruchy.
Potvrzují to i poslední informace z vyšetřování srpnové havárie Progressu. Podle zdroje ruské agentury Interfax za nehodu pravděpodobně mohl defekt vzniklý při výrobě motoru raketového nosiče.
Krizi odvrátí jen Mars
Expert je toho názoru, že překonat tuto krizi mohou pomoci jen nové projekty směřované dál od Země. Jím může být třeba pilotovaný let na Mars, který by mohl oživit odvětví a současně s ním i celý ruský průmysl.
"Let na Mars se neobejde bez nového motoru, systému zabezpečení životních podmínek posádky, komunikačního systému nebo ochranu před radiací. Jejich vývoj poslouží jako impulz pro naší jadernou energetiku, elektroniku nebo strojírenství," myslí si.
Kosmonautika by se v tomto směru mohla stát klíčovým hráčem na poli inovace ruského průmyslu, o které se tak často zmiňuje prezident Dmitrij Medveděv. Podobně jako v dobách Sovětského svazu by se mohla stát motorem rozvoje hi-tech sektoru.
Zatím tomu tak podle odborníka není. "Dnes ruská kosmonautika nevyvíjí novou techniku ani nezvyšuje prestiž státu tak, jak tomu bylo za Sovětského svazu. Naopak, odráží v sobě stagnaci vědy a techniky v naší zemi," říká.
Pro Karaše je záhadou, proč ruská vláda, na rozdíl od Spojených států, nemá zájem na zintenzivnění vědeckého rozvoje. Podle jeho názoru je Rusko stále velkou ropnou velmocí, ale postupně ztrácí postavení vědecké mocnosti.
"Pokud se bude pokračovat pouze ve zlepšování kosmických lodí Sojuz, tak brzy místo na Žigulících budeme jezdit na parních vozech," uzavírá.
O krizi se ví, Mars je ale daleko
Symptomy krize, o níž se zmiňuje Jurij Karaš, ruská kosmonautika vykazuje již několik let. V roce 2008 ruské ministerstvo ekonomického rozvoje zveřejnilo statistiku, podle které je produktivita práce v ruském kosmickém průmyslu více jak třicetkrát nižší, než v americkém.
Před stagnací ruské kosmonautiky varoval už Federální kosmický program Ruska pro roky 2006 až 2015. Tento strategický dokument v roce 2005 poukazoval, že se Rusko v oblasti kosmických aktivit omezilo pouze na dopravu nákladů a kosmonautů na Mezinárodní vesmírnou stanici.
"Vzniklá situace může přivést k ztrátě našich priorit v oblasti pilotované kosmonautiky a zaostání Ruska v příbuzných odvětvích vědy a techniky," stojí v šest let starém dokumentu.
Rusko se nicméně do vzdálenějšího vesmíru chystá. Jak prohlásil v polovině letošního června šéf Federální kosmické agentury Vladimir Popovkin, v současné době jeho rezort plánuje dva klíčové projekty. Jedním z nich má být let k Marsu.
Ještě v dubnu jeho předchůdce Anatolij Perminov prohlásil, že vesmírná loď k letu na Mars nebude vyvinuta dříve než v roce 2025. Samotný let bude možné podle jeho slov realizovat až o deset let později.
