Jeden z nejvýznamnějších současných spisovatelů podle svých slov nedokáže brát vážně náboženské horlivce a jejich radikalismus.
Dánští karikaturisté udělali dobře
Lidé podle něj k poznání pravdy potřebují více událostí, podobných loňskému zveřejnění dánských karikatur proroka Mohameda.
"Náboženské fanatiky jsem stále ještě nepochopil. Snad je to tak správně a potřebujeme ve skutečnosti ještě více karikatur, jako byly ty v Dánsku," řekl spisovatel pro dnešní vydání rakouského deníku Der Standard s odkazem na karikatury proroka Mohameda v dánském tisku.
Vliv náboženství na politiku se nebezpečně zvýšil
Rushdie tvrdí, že zaznamenal postupem času výrazné zesílení vlivu náboženství na politiku nejen v islámských zemích ale také zejména na Západě.
"Vezměme si jen Anglii. Tam můžeme pozorovat návrat náboženského jazyka do centra politické moci, ačkoli Anglie je opravdu tou nejméně náboženskou zemí," řekl Rushdie.
Islám podle něj představuje roztříštěný svět často s jediným spojujícím prvkem - terorismem.
"Je třeba si uvědomit, že první, koho radikální islám skutečně utlačuje, jsou muslimové," zdůraznil literát.
Islámský radikalismus považuje za poměrně nový a dočasný jev. "Myslím, že je to jen horečka, která sice vyvolává velký zápal, ale brzy odezní. Pomyslete na komunismus - ten přetrval pouhých sedmdesát let," uvedl Rushdie.
Odpadlík, kterému jde o život
Salman Rushdie má s islámským radikalismem bohaté osobní zkušenosti. V roce 1989 jej za údajně rouhačskou knihu Satanské verše odsoudil k trestu smrti náboženským výnosem (fatvou) tehdejší íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chomejní, jenž zanedlouho sám zemřel.
"Chomejní to nepřežil - já ano," prohodil Rushdie ve středu na rakouském literárním festivalu Literatura v mlze.
V posledních letech se spisovatel pohybuje volně a bez tělesných strážců, neboť si podle něj islámští radikálové našli jiné cíle.
Rushdie se narodil v roce 1947 v indické Bombaji, žil od 14 let v Londýně, kam byl poslán na internátní školu. Na univerzitě v Cambridgi studoval dějiny.
Jako spisovatel se proslavil románem Děti půlnoci z roku 1981. Po napsání Satanských veršů a vyhlášení fatvy se musel i s první ženou a dvěma syny skrývat.
Jeho zatím poslední knihou je Klaun Šalímar, jejíž hlavní hrdina se stane z cirkusového klauna teroristou v Kašmíru.
