Praha - Ve čtvrtek se v Praze uskuteční poslední evropská akce odstupujícího českého premiéra Mirka Topolánka.
Summit nazvaný Východni partnerství, na kterém Evropská unie nabídne dlouhodobou spolupráci a perspektivu členství šesti bývalým republikám Sovětského svazu.
Bělorusku, Ukrajině, Moldavsku, Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii. Tedy státy, které v současné době vytvářejí jakýsi kordón, oddělující Rusko od východní hranice Evropské unie.
Summitu předcházejí dvoudenní diskuse politiků a analytiků těchto zemí, které se konají na půdě ministerstva zahraničí a několika pražských institutů a vědeckých ústavů.
Do Prahy přijel také gruzínský politický analytik Arčil Gegešidze, který vede v Tbilisi Gruzínský ústav strategických a mezinárodních studií.
Aktuálně.cz poskytl krátký rozhovor o vztazích s Ruskem a současné politické situaci v Gruzii.
Aktuálně.cz: V úterý se objevily znepokojující zprávy o vzpouře v gruzínské armádě. Údajně mělo jít o pokus o státní převrat, možná s podporou Ruska. Nakolik je to podle Vás vážné?
Podle mých informací to byl vážný incident. Do vzpoury se zapletlo na pět stovek vojáků a tankový pluk. Bych byl ale opatrný při hodnocení pozadí této události. Podle oficiálních sdělení pokus podporovalo nebo za ním stálo Rusko, ale jak říkám, s takovým tvrzením bych ještě počkal.
Pokud je pravda, že jedním z cílů rebelů bylo narušit dnes začínající cvičení vojsk NATO (V Gruzii dnes začínají manévry za účasti více než tisícovky vojáků z 28 zemí - pozn.red.), pak taková akce zasluhuje jednoznačné odsouzení. Protože jde proti tomu, co si přejí obyvatelé Gruzie.
Aktuálně.cz: Takže lze jednoznačně říci, že většina Gruzínů chce do NATO?
Ano, jasná většina. V tom panuje v Gruzii konsensus. I po srpnové válce s Ruskem, kdy lidé byli zklamaní, že Západ Gruzii více nepodpořil, stále trvá podpora drtivé většiny Gruzínů integraci do Severoatlantické aliance a celkově prozápadnímu kursu. Stoupenců orientace na Rusko je málo.
Aktuálně.cz: Je cílem ruské politiky odstranění Saakašviliho a jeho nahrazení režimem více nakloněným Moskvě?
Zajímavá otázka, na kterou ale neexistuje jednoznačná odpověď. Jeden názor tvrdí, že Kreml samozřejmě chce Saakašviliho odstranit. Protože jeho politiku nelze změnit a způsobuje Rusku škody, je třeba jej nějakým způsobem odstranit.
Druhý názor ovšem naopak předpokládá, že přes veškerou ostrou rétoriku a nepřátelství Saakašvili Moskvě vlastně vyhovuje. Protože udělal hodně chyb, kterých Rusko využívá a umožňuje mu zachovávat si vliv na Kavkaze. Například mu umožňuje mít vojáky v Abcházii a Jižní Osetii a bránit vstupu Gruzie do NATO. A že válka se vlastně Rusům hodila, aby realizovali své strategické plány na Kavkaze.
Aktuálně.cz: Podle Vás tedy vlastně Saakašvili hrál Rusku do karet?
Ano. Dopustil se velmi hloupého rozhodnutí zaútočit na Jižní Osetii. Nedomyslel důsledky svého rozhodnutí, prokázalo nedostatek strategického uvažování. Nechal Gruzii vmanévrovat do pasti, kterou Rusko nastražilo. Rusko má nyní omluvu pro to, aby nemuselo jednat s Gruzií a postupovalo podle svého. Aby posílalo vojáky do Abcházie a Jižní Osetie a budovalo tam základny.
Aktuálně.cz: Ztratila Gruzie Abcházii a Jižní Osetii navždy?
V politice by se asi nemělo nikdy říkat nikdy. Domnívám se, že obě území Gruzie může získat způsobem, který třeba vidíme na Kypru. Severní Kypr se kdysi oddělil po turecké invazi od jihu, protože Turci na ostrově už nechtěli žít společně s Řeky. V posledních letech se ale jejich pohled mění, protože jih ostrova je bohatý, prosperuje a stal se atraktivním. Sjednocení ostrova tak dnes více podporují Turci na severu nežli Řekové na jihu.
Něco podobného se může stát i v Gruzii. Pokud se bude modernizovat, bude demokratická a životní úroveň poroste, může se stát pro Abcházii a Jižní Osetii znovu alternativou. K tomu může napomoci i integrace Gruzie do Evropské unie, neboť Unie poskytuje větší záruky pro rozvoj každé země než Rusko.
