Romům neumí pomoct nikdo. Východ Evropy, ani západ

ČTK ČTK
12. 1. 2014 7:56
Desítky tisíc lidí prchají do bohatých zemí, ani tam je ale nechtějí.
Foto: Reuters

Berlín - V Evropě je odhadem až dvanáct milionů Romů. Žijí zde přes tisíc let a po celá staletí jsou jako cikáni vylučováni ze společnosti a pronásledováni.

Tato největší evropská menšina zůstává nejnechtěnějším národem na kontinentu, píše v obsáhlém textu o Romech zpravodajský magazín Der Spiegel.

Desítky tisíc Romů z jihovýchodní Evropy v útěku před chudobou a diskriminací míří na Západ, ale státy Evropské unie nejsou schopny jim pomoci, připomíná.  

Před marasmem a útlakem, kterým čelily v Rumunsku, Bulharsku, Srbsku, České republice, Maďarsku a jinde, již utekly desítky tisíc Romů. Ale ve Francii, Itálii a Německu končí v táborech a v polorozpadlých příbytcích a někteří se uchylují ke zločinům.

Na Západě se navíc ukazuje, že staré předsudky v Evropě přetrvaly.

"Zpívají a kradou"

"Snědí Romové zpívají a kradou, své děti neobouvají a rádi žijí ve špíně," vypočítává Spiegel zakořeněné názory. Zároveň ale upozorňuje na to, že západní vlády přicházející Romy dlouhou dobu ignorovaly. Německo mělo integrované Sinty, Francie Manuše a Španělsko své Kalé.

"Nikdo o ně ale neprojevil žádný zájem a nikdo se nezeptal na Romy z jihovýchodní Evropy," napsal Der Spiegel s tím, že pozornost na ně se upřela až poté, co přicházejí další a další. Podle časopisu je zázrak, že svou vlast, kde čelí útlaku, neopustilo ještě více Romů.

"Diskriminace se jim ale dostává i v bohatších zemích, jako je Německo," dodal magazín s tím, že vedle častých urážek musí Romové vydržet i fyzické útoky. Podle politologa Markuse Enda je protiromský rasismus v Německu "na denním pořádku".

Násilí v Německu

Mannheimské informační centrum RomnoKher předložilo německým poslancům zprávu, podle které mají média vůči Romům předsudky, vandalové ničí památníky na deportace a zabíjení Romů za nacismu a krajní pravice brojí proti imigrantům z východní Evropy.

Výjimečné není ani násilí.

Der Spiegel uvedl případ jednoho Sinta ze saské vesnice Klingenhain, kterého útočníci nazvali "náčelnickou černou hubou" a jeho ženu označili za "cikánskou děvku".

Rodina, které někdo zapálil dům, čelila nadávkám šest let. Ty se nevyhýbaly ani jejich dětem ve škole, policie je jednou musela domů doprovázet, aby je uchránila před neonacisty. Rodina se nakonec odstěhovala.

Život v kontejneru

Protiromské nálady jsou ale v dalších západních zemích ještě ostřejší. V Itálii se vláda pokouší Romy nastěhovat do komplexů postavených z bytových kontejnerů. Příkladem je Salone u okružní římské dálnice.

"Je to bohem zapomenuté místo, vede k němu jen úzká cesta," napsal Der Spiegel s tím, že do centra metropole to trvá tři až čtyři hodiny.

Ačkoli je Salone, kde v kontejnerech žije asi 500 rodin, považované za modelový příklad městem řešené a financované bytové situace "plně vybavených" jednotek, po cestách se prohánějí potkani a toulaví psi a v okolí se povalují staré gauče a matrace.

Podle organizace Amnesty International nahlížejí italští politici na Romy "srovnatelně jako na přírodní neštěstí". Loni v létě místopředseda městské rady severoitalského Janova prohlásil, že medúzy jsou jako Romové. "Neužitečné a vždy otravné," řekl.

Proti Romům s bagry

Romské tábory likviduje pomocí bagrů i Francie. Tuto metodu podle Spiegelu zavedl konzervativní prezident Nicolas Sarkozy a jeho socialistický nástupce François Hollande v ní pokračuje.

Nejen francouzská krajně pravicová Národní fronta je přesvědčena o neschopnosti většiny romské populace zapojit se do společnosti. S tímto názorem souhlasí i socialistický ministr vnitra Manuel Valls, za což okamžitě sklidil kritiku eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové.

"V této věci nejde vyhrát," řekla Redingová s tím, že v roce 2010 na romský summit ve španělské Córdobě přijeli jen tři ministři.

Po summitu vyzvala všechny unijní země, aby předložily strategii romské integrace. Berlín v ní konstatoval, že "žádný zvláštní postup pro Romy není třeba".

Začátkem loňského prosince se ale všech 28 států unie zavázalo zaměřit se na integrační opatření pro své romské populace. "Nebudeme se rozpakovat členům EU připomínat jejich závazky, abychom zajistili, že je dodrží," řekla Redingová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 51 minutami

Ministerstvo průmyslu prodloužilo lhůtu, do které mohou podnikatelé zasažení tornádem zažádat o kompenzace

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prodloužilo příjem žádostí do programu Pomoc po tornádu do 15. října. Resort to uvedl na svém webu. Původně měl příjem skončit 30. září. V kompenzační výzvě Pomoc po tornádu mohou podnikatelé žádat o příspěvek na obnovu nebo nákup nového majetku. Na podporu je pro ně připraveno 200 milionů korun.

Někteří podnikatelé podle resortu stále nemají příslušné podklady k uznání kompenzace, proto se úřad rozhodl posunout termín ukončení příjmu žádostí. Ten začal 30. června.

Státní agentura CzechInvest, která má administraci programu Pomoc po tornádu na starost, k 21. září evidovala 167 podaných žádostí za 82 milionů korun. Z nich bylo na ministerstvu ke stejnému datu předáno 130 žádostí za zhruba 59,6 milionu korun. Úřad postupně podnikatelům posílá peníze na účty, k 21. září proplatil 110 žádostí v objemu 48,9 milionu korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy