První zpráva hovořila 7. července 2005 jen o vykolejení vlaku v londýnském metru. Pak o "zkratu" v několika stanicích. Stále to nemuselo nic znamenat. Pak však přišla informace o výbuchu v autobusu, a vše bylo jasné. Udeřili teroristé.
Další velký útok Evropu od loňského 7. července nepostihl, ale přesto se otázkou Kde příště? zaobírají zpravodajské služby po celém kontinentě. Britové sami nepochybují o tom, že nešlo o poslední podobný útok ve Spojeném království.
"Musím říci, že další takový atentát je v podstatě nevyhnutelný. Za poslední rok jsme několik útoků zmařili," prohlásil v úterý na konferenci v Nikózii tajemník britského ministra zahraničí odpovědný za boj s terorismem Kim Howell.
Návrat do metra
Britská zpravodajská služba MI5 i policie zintenzívnily pátraní v kruzích radikálních muslimů, zvýšil se jejich rozpočet a podnikly několik úspěšných zátahů. Může to všechno stačit?
"Zpravodajci i policisté mohou přijmout řadu opatření a řadu jich také přijali. Ale jak ochránit tak velké město před sebevražednými útočníky? Kdo ho chce napadnout, stále má hodně možností, jak to provést," řekla agentuře Reuters londýnská psycholožka Kate Nowlanová zabývající se dopadem atentátů na lidi, kteří je přežili.
Podle Nowlanové ale strach z dalších útoků vyprchal a ti, kdo se zpočátku metru a autobusům vyhýbali, znovu používají městskou hromadnou dopravu stejně jako před 7. červencem.
"Typicky britský přístup - věci musí jít tak jako vždycky - převládl," tvrdí Nowlanová.
Atentáty ovšem mají, stejně tak jako rok předtím výbuchy v Madridu, dopad na vztah většinové populace k domácím muslimům. Ti britští si stěžují, že nevraživost k nim za poslední rok stoupla a roste i jejich odcizení od ostatních Britů.
Mučedníci pro 13 procent
Čerstvý průzkum provedený na objednávku listu Times a televize ITV ukázal, že většina britských muslimů odmítá terorismus i islámský fundamentalismus. Nicméně menšina, která se k němu nestaví zády, není zase tak úplně malá a bezvýznamná.
Na otázku, zda lze pachatele útoků ze 7. července považovat za mučedníky, odpovědělo kladně třináct procent britských muslimů.
"Průzkum ukazuje, že v naší komunitě existuje skupina lidí, která představuje vážné nebezpečí," přiznal náměstek šéfa londýnské policie a muslim Tariq Ghaffur.
Dva typy muslimů
Muslimové jsou v Británii například v armádě, policii, zasedají v parlamentu, jedna z místopředsedkyň Konzervativní strany je muslimka. Na druhé straně ale v zemi působí skupiny fanatiků hovořících o islamizaci Británie. Mnoho nezaměstnaných, frustrovaných a vykořeněných muslimů je ochotno jim naslouchat.
Složité je předpovídat, kdo se může, nebo naopak nemůže stát teroristou. Jeden ze čtveřice loňských teroristů - Muhammad Siddique Khan - byl nenápadným učitelem a v roce 2001 údajně veřejně prohlašoval, že útoky z 11. září jsou špatnou věcí.
Loni na videozáznamu zveřejněném už po jeho činu ale hřímal: "Jsme ve válce a já jsem voják."
Umírnění muslimové v Británii i jinde v Evropě si stěžují, že radikalizaci některých jejich souvěrců, hlavně těch mladých, má na svědomí inernet. Tam se to hemží bojovnými kázáními a propagací násilného džihádu, stačí jen kliknout.
Blair k umírněým muslimům: Dělejte víc
Premiér Tony Blair ovšem tvrdí, že pro izolaci extremistů musí víc udělat samotní muslimové, kteří s nimi nesouhlasí. Zatím pro to podle britského premiéra udělali málo.
"Vůdci muslimských organizací a jejich zástupci by měli jasně stanovit, že extremisté mají nejen špatné metody, ale také špatnou ideologii, špatnou interpretaci islámu a falešný pocit zloby vůči Západu," prohlásil Blair v předvečer výročí.
Infobox
SERIÁL K VÝROČÍ 7. 7.
Tento článek je prvním ze tří, které zveřejníme u příležitostí prvního výročí atentátů.
- V pátek bude následovat druhý díl o pohledech islámského světa na Západ
- V sobotu třetí o stavu války proti terorismu.
Rok po útocích ale lze sledovat, že Evropa vůči muslimským radikálům přitvrdila. Británie přijala zákon, který umožňuje trestat oslavu a vychvalování teroristických činů.
Německo a Nizozemsko pozatýkaly členy militantních buněk. Nizozemci také začali dbát na to, aby se muslimští přistěhovalci lépe integrovali. Nově příchozí budou muset skládat zkoušky z jazyka i znalostí o své nové zemi.
Francie poslala do vězení několik desítek islamistů plánujících útoky. A vyhostila duchovní, kteří obhajovali násilí proti ženám.
Z teroru a násilí získává hlasy krajní pravice
S hrozbou terorismu a obavami z muslimů souvisí nárůst voličských sympatií ke krajní pravici, která se vydává za obhájce Evropy proti islámu. Stouply například preference ostře protiislámské Dánské lidové strany, a to zejména po aféře s karikaturami proroka Mohameda. Ze situace se snaží těžit i Britská národní strana či španělské seskupení Falange.
Ve Francii jsou islám a přistěhovalectví tématem Národní fronty Jean-Marie Le Pena. Podzimní řádění mladých přistěhovalců na předměstích Paříže a dalších aglomerací mu nahrálo.
"Nejsilnější je vždy tam, kde je zároveň hodně přistěhovalců. V Paříži, Nice, Marseille i Alsasku. Naopak v Bretani, kde je jich málo, Le Pen není populární," říká pracovník pražského Ústavu mezinárodních vztahů a expert na francouzskou politiku Jan Eichler.
Muslim, který bojoval za Británii
Rok po útocích je zajímavou zprávou pro Evropany a Brity životní dráha vojáka a britského muslima Jabrona Hashmiho. Narodil se v Pákistánu, pak se s rodiči přestěhoval do Británie.
Vstoupil do armády a nedávno odjel s britským kontingentem do Afghánistánu. Ač muslim, považoval se za britského patriota.
V úterý zahynul na jihu Afghánistánu, když jeho kolonu ostřelovali extremisté z Talibanu. Symbolicky téměř rok po londýnském masakru tak Británie uctívá muslima, který položil život v bojí za ni, ne proti ní.
