Pchjongjang - Mladý severokorejský vůdce Kim Čong-un se od svého loňského nástupu prezentoval světu dvěma tvářemi. Nejdřív smířlivou a teď, v posledních dnech, naopak hrozící a zamračenou.
Smířlivou v novoročním projevu, kde se překvapivě vyslovil pro mír a spolupráci s Jižní Koreou. Mezi jihem a severem panuje přes občasné politické kontakty a omezený obchod nadále nepřátelství a vzájemná hranice je nejvíce militarizovanou na světě.
Ve zcela opačném duchu ale vyznívá páteční tón severokorejského vedení. Pchjongjang hrozí jihu, že rozpoutá válka, pokud se vláda Soulu přidá k sankcím Rady bezpečnosti OSN.
"Sankce znamenají vyhlášení války. Pokud se na nich bude loutkový režim zrádců podílet, Korejská lidově demokratická republika přijme tvrdá protiopatření," hovoří se dále v prohlášení Výboru pro mírové sjednocení Koreje v Pchjongjangu.
Ostré vzkazy na adresu Soulu obvykle jménem severokorejské vlády zveřejňuje právě tento výbor s ne zrovna případným názvem pro takové příležitosti.
Už ve čtvrtek Severokorejci vydali bezprecedentně ostré prohlášení o tom, že uskuteční další jaderný test a ten bude namířen proti Spojeným státům. Takto adresně se ještě nikdy nevyslovili.
Hrozby se vztahují i na Japonsko, které považují severokorejští předáci za ještě většího nepřítele než Jižní Koreu. Raketa Unha-3 12. prosince proletěla japonským vzdušným prostorem.
"Samozřejmě že Severní Korea by ve válce nikdy neporazila Spojené státy, ale faktem je, že její ozbrojené síly jsou stále silnější," řekl agentuře AP Naručige Mičišita, japonský expert na Koreu z Národního univerzitního institutu politických studií v Tokiu.
Rada bezpečnosti OSN ve středu jednomyslně prosincovou zkoušku severokorejské rakety dlouhého doletu Unha-3 odsoudila a zpřísnila vůči komunistickému režimu sankce.
KLDR tentokrát kritizovaly i Čína a Rusko, které obvykle zastávají umírněný postoj a snaží se zemi bránit před kritikou Spojených států, Japonska a Jižní Koreje.
KLDR zatím provedla dva atomové testy. První šokoval svět v říjnu 2006, ale vedou se dohady o tom, zda byl úspěšný. Druhý, podzemní pokus se uskutečnil o tři roky později.
Jednání za účasti Číny, Ruska, USA, Japonska a obou Korejí pak vedla k dohodě o zastavení jaderného programu a demontáži reaktoru v Jongbjonu výměnou za hospodářskou pomoc.
Pchjongjang ale porušil rezoluce Rady bezpečnosti OSN a dohody zkouškami raket dlouhého doletu. Z dosavadních zkoušek vyplývá, že KLDR je schopná úspěšně odpálit střelu s doletem deset tisíc kilometrů, která může teoreticky zasáhnout západní pobřeží Spojených států.
Velmi pravděpodobně však není v jejích silách sestavit účinnou raketu s jadernou hlavicí. Země má v arzenálu hlavně rakety Nodong a Tepodong-1,vycházející ze sovětské rakety Scud. Obě mají dolet přes 1500 kilometrů.
Jihokorejská rozvědka loni i s odvoláním na své analýzy satelitních fotografií varovala, že na severu se zřejmě chystá třetí test atomové bomby. Pchjongjang má podle odhadů více než dvacet kilogramů plutonia.
