reklama
 
 

Rex dýchá jako člověk a tepe mu i krev. Ale je to robot

7. 2. 2013
Plně funkční postava je sestavena výhradně z náhradních lidských orgánů
Doporučujeme

Londýn - Jak daleko už pokročila snaha lidstva vyvinout umělé orgány vhodné pro transplantaci? Na vlastní oči se o tom teď mohou přesvědčit návštěvníci Londýnského vědeckého muzea.

Od čtvrtka je tam totiž vystaven Rex - první bionický člověk světa. Neboli téměř plně funkční robotický organismus pracující jako lidské tělo.

Rex chodí, mluví a dokonce i dýchá jako člověk. Nechybí ani srdce, tepny a v nich syntetická krev. Okolní dění zase snímají speciální brýle, které vjemy vysílají do umělých sítnic, z nichž pak signál putuje přímo do mozku.

Orgány dodalo osmnáct technologických firem. "Panáka" v hodnotě milionu dolarů z nich sestavila britská společnost Shadow Robot.

"Překvapilo nás, kolik umělých lidských součástek jsme sehnali," prozradil výkonný ředitel společnosti Richard Walker listu The Financial Times

První bionický člověk by ale dlouho nepřežil. Na některé životně důležité "součástky" nynější technologie ještě nestačí. Rex tak například nemůže jíst ani pít, protože mu chybí žaludek i střeva. "Vhodnou trávicí soustavu jsme sháněli marně," přiznal Walker.

Co naopak exponátu nechybí, je lidský obličej. Ten Rexovi vymodeloval švýcarský psycholog a nadšenec Bertolt Meyer. Učinil tak svou bionickou paží.

Meyer byl s novou funkční protézou tak spokojen, že se stal propagátorem bioniky a je to právě on, kdo Rexe v dokumentu britského programu Channel 4 veřejnosti představuje.

To, co dělá člověka člověkem - tedy mozek a v něm obsažená osobnost -, Rexovi samozřejmě chybí. Tvůrci mu ale propůjčili jednoduchou umělou inteligenci, díky níž je s biologickými lidmi schopen rozprávět na základní konverzační témata.

O tom, že se nejedná o bytost jako takovou, svědčí mimo jiné i to, že Rex není jméno, ale složenina anglických slov Robotic exoskeletons (v překladu robotické vnější kostry).

Dali mi lepší nohy, začínají si pochvalovat pacienti

Otázka etiky je ale přesto namístě. S tím, jak se "náhradní díly" lidského těla zdokonalují, jde v ruku v ruce i spokojenost jejich majitelů.

To je ostatně i cílem bioniky. Robotické paže a další protézy ale pacientům stále častěji vyhovují víc než ty, se kterými se narodili. Je tedy logické, že je otázkou času, než po nich zatouží i zdraví lidé.

"Kdybych měl možnost přát si cokoliv na světě, myslíte, že bych chtěl zpět své nohy? Rozhodně ne. S těmi umělými se mi leze mnohem lépe," cituje The Telegraph Hugha Herra, kterému omrzly nohy v horách. Byl to právě on, kdo vyvinul Rexovy kotníky a Achillovy šlachy.

autor: Petr Jemelka

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama