Požadavek bosenských Srbů z Republiky srbské však vyvolal okamžitě ostré reakce.
Černá hora je příkladem, tvrdí Dodik
"Referendum bychom uspořádali na základě norem Evropské unie a v demokratických podmínkách. Umožnilo by to, aby lidé sami rozhodli, jakou Bosnu chtějí. Je to právo, s nímž disponuje každý národ v regionu, je zakotven v Chartě OSN a je starší, než zásada neporušitelnosti státních hranic," uvedl Dodik.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Prezident: Pád Velkého Srbska = můj pád
- Samostatná Černá Hora zájezdy nezdraží
- Na suverenitě Černé Hory Srbsko tratí
- Jednání přinese Kosovu nezávislost
Podle Dodika černohorské referendum jasně ukázalo, jakou politiku je zapotřebí prosazovat při mírovém rozdělení státu. Pro bosenské Srby je černohorské referendum příkladem.
"Chtěl bych zopakovat, že každý bosenský národ má právo na svobodné rozhodnutí o svém osudu. Evropa to sice v této chvíli nepovoluje, ale to neznamená, že to nepovolí ani v budoucnosti. Byl by to dobrý model i pro určení dalšího osudu Kosova," tvrdí bosenskosrbský premiér.
Tihić: Nezávislost! Srbové nemají tuto možnost
Sulejman Tihić, muslimský člen kolektivní hlavy bosenského státu, dnes v bosenském rozhlasu řekl, že "bosenská ústava nezná paragraf o právu na sebeurčení, a proto Srbové nemají žádnou možnost vystoupit ze státního svazku Bosny. Naproti tomu vojvodinští Maďaři či Bosňáci ze Sandžaku nemají žádnou možnost jak vystoupit ze Srbska".
"Evropská unie územní integritu Bosny nezpochybňuje, a proto neexistuje žádná možnost k uspořádání referenda o oddělení," řekla sarajevskému listu Dnevni Avaz mluvčí komisaře Evropské Unie Christina Gallachová.
Republika Bosna a Hercegovina vznikla v roce 1992 po rozpadu bývalé Jugoslávie a tvoří jí státní útvary muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny a Republika Srbská.
