Atény - Řecký premiér Jorgos Papandreu ve středu nabídl demisi. Oznámil, že hned druhý den hodlá vytvořit novou vládu a požádá o důvěru parlament, který ovládá jeho Panhelénské socialistické hnutí (Pasok).
Premiér to oznámil ve státní televizi po neúspěšném vyjednávání s konzervativní opozicí o vytvoření společné vlády národní jednoty.
"Zítra (ve čtvrtek) vytvořím novou vládu a pak požádám o hlasování o důvěře," prohlásil Papandreu, jehož hluboce zadluženou zemi ve středu ochromila další generální stávka provázená masovými odborářskými demonstracemi.
Papandreu předtím nabídl opozici vytvoření nové společné vlády, která by pokračovala v ekonomických reformách požadovaných zeměmi eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Jako ústupek vůči opozici projevil i ochotu vzdát se křesla předsedy vlády a přenechat ho někomu jinému.
Na rozdíl od vůdce opoziční strany Nová demokracie Antonise Samarase chtěl Papandreu kabinet s dlouhodobějším mandátem. Samaras si ale podle serveru deníku To Vima přál v podstatě pravý opak: nová vláda s novým premiérem by měla jako jediný úkol vyjednat pro Řecko mírnější splátkový kalendář mohutných dluhů a zpomalit reformy, jež mají tvrdé sociální dopady.
To ale označil ministr místního rozvoje a konkurenceschopnosti Michalis Chrysochoidis za nynějších podmínek za krajně nereálné.
"Pokud jsem já ten problém, nejsem se svým křeslem nijak svázaný. Můžu vyjednávat o čemkoli, třeba i o vládě národní jednoty," prohlásil ještě odpoledne Papandreu podle řecké televize Net TV.
Samaras také požadoval splnění dlouhodobého cíle pravice, jímž je zrušení nynějšího přistěhovaleckého zákona, který umožňuje mimo jiné udělování řeckého občanství dětem cizinců narozených v zemi, což většina starousedlické společnosti odmítá. Bezprostředně poté by měly podle Samarasových představ následovat předčasné parlamentní volby.
Většinoví vládní socialisté přitom začali ztrácet s prosazováním úsporných opatření a privatizačních plánů v parlamentu i na politické scéně půdu pod nohama. Už dříve Papandreu naznačoval, že v zájmu pokračování nepopulárních reforem diktovaných hrozivou ekonomickou situací, která dostala zemi dlouhodobě na pokraj bankrotu, bude chtít, aby za ně převzala svým souhlasem odpovědnost i pravice. Ta je podle premiéra za hospodářský marasmus v zemi rovnoměrně odpovědná, protože úpadek řecké ekonomiky fakticky nastal za předchozí konzervativní vlády Kostase Karamanlise.
Řecko, které dostává na splácení dluhů pravidelnou pomoc od zemí platících eurem a od MMF, není s to s penězi vystačit a natahuje ruku po dalších desítkách miliard eur.
Věřitelské státy naznačily ochotu přispět, ovšem za podmínky důsledné privatizace všech podniků se státní účastí. To vyvolalo novou bouři nevole zejména u levice a odborů, které se obávají masového propouštění z privatizovaných firem. První trhliny se ukázaly i uvnitř socialistického tábora, kde první jednotlivci z řad poslanců začali dávat najevo, že další reformní kroky už podporovat zřejmě nebudou. Podle analytiků ale mají socialisté stále jasnou nadpoloviční většinu v 300členném parlamentu.
Státní zaměstnanci v Řecku přijdou po škrtnutí všech možných příplatků až o 40 procent mzdy. Takové budou podle řecké odborové organizace ADEDY následky chystané novelizace zákoníku práce, která má stanovit, že státní zaměstnanec musí za stejné pracovní úkony brát tolik, co v soukromé sféře. A tam jsou platy podstatně nižší.
Velká změna nastane v systému platových tabulek. Místo dosavadních 18 stupňů, které předpokládaly automatické zvýšení platu každý druhý až třetí rok, jich má být nanejvýš šest až sedm. Ještě větší revoluci čeká systém příplatků, které dosud umožňují mezi zaměstnanci ve stejné platové třídě rozdíl až 1800 eur (skoro 44 000 korun). Místo 54 mají zůstat jenom dva: za výživu nezaopatřených dětí v zaměstnancově domácnosti a za výkon vedoucí funkce v rámci daného pracoviště.
V rámci jiných zákonných úprav má zůstat osvobozen od daní roční plat nepřekračující 12 000 eur (přes 290 000 korun).
