Atény - Krizí těžce stiženému Řecku svitla nová naděje.
Země, která se může pochlubit jen velmi malými zásobami nerostných surovin, má možná obrovská ložiska zemního plynu.
Taková, jaká by dokázala pokrýt spotřebu celé Evropské unie na nejméně šest let.
Podle studie, na níž se podílela Kanadská geologická služba a v Aténách sídlící společnost Flow Energy, může ležet v moři jižně od Kréty až tři a půl bilionu krychlových metrů suroviny. To je ekvivalent půldruhé miliardy barelů ropy a její hodnota činí šest set miliard eur.
Pro Řecko, které se již pátým rokem nachází v recesi a čím dál více je vtahováno do dluhové spirály, by ložiska plynu znamenala hotovou manu z nebes.
Země těží magnezit a bauxit, surovinu pro výrobu hliníku, a využívá zásoby kovových nerostů, má nepříliš významná a navíc téměř vytěžená ložiska ropy a lignitu, ten je ale málo kvalitní. Těžba zemního plynu by výrazně pomohla ekonomice, jejíž objem klesl z přibližně 210 miliard eur v roce 2008 na nynějších 170 miliard.
"Odhad zásob plynu je přitom velmi konzervativní," citovala agentura Reuters jednoho z autorů studie Antonise Foscolose, jehož společnost Flow Energy radí řecké vládě v energetických otázkách.
Další z autorů studie, emeritní profesor Technické univerzity na Krétě Elias Konofagos, tvrdí, že podmořské emise metanu a sraženiny hydrátu na mořském dně naznačují přítomnost velkých nalezišť plynu.
Potenciál východního Středomoří
Jižně od Kréty se totiž nalézají geologické struktury obdobné těm, v nichž byly mezi Kyprem a pobřežím Libanonu a Izraele nedávno nalezeny obrovské zásoby uhlovodíků. Jsou navíc součástí tzv. Středomořského hřbetu, který se táhne až k libyjskému poloostrovu Kyrenaika, kde jsou významná ložiska ropy a plynu.
Řecko vydává pět procent svého hrubého domácího produktu na dovoz energií, a pokud by se potenciál zásob uhlovodíků u Kréty potvrdil, znamenalo by to pro zemi záchranu.
Průzkum a otevření ložisek tak, aby se mohlo začít s jejich těžbou, je ovšem záležitost nejméně pěti let. Společnost Petroleum Geo-Physical, která loni vyhrála tendr na seizmický průzkum, by mohla mít první výsledky geofyzikálních prací již v polovině příštího roku.
"Analýza nánosů na mořském dně naznačuje přítomnost aktivního systému uhlovodíků nacházejícího se ve velké hloubce," udává studie předložená společností.
Zásoby zemního plynu související s nedávno objevenými ložisky u albánských břehů se mohou nacházet také v moři severozápadně od Peloponéského poloostrova.
Řecko by se navíc díky nalezištím ve východním Středomoří mohlo v budoucnu stát významnou tranzitní zemí. Oživil by se tak i projekt plynovodu ITGI, který měl dopravovat surovinu z Ázerbájdžánu do jižní Evropy cestou přes Turecko, Řecko a Itálii, avšak letos v únoru jej vláda v Baku zamítla právě v souvislosti se současnou dluhovou krizí, v níž se Atény utápějí.
Odhady je třeba brát s rezervou
V moři jihovýchodně od Kypru se nachází přes deset bilionů kubíků plynu a ten je zapotřebí nějak dopravit k příštím evropským odběratelům.
Perspektivní je podle Americké geologické služby také západ Středomoří. Tamní ložiska, pokud se jejich odhadovaný objem 1,4 bilionu metrů krychlových potvrdí, by pro změnu pomohla krizí těžce zkoušenému Španělsku a Itálii.
To, že by se jižně od Kréty mohl pod mořským dnem nacházet zemní plyn, potvrdila již červnová studie uveřejněná v časopise Journal of Environmental Science and Engeneering. Ta navíc hovoří o potenciálu až tří miliard barelů ropy, která by ložiska plynu mohla doprovázet.
Podobné odhady je však přesto třeba brát s velkou rezervou. Těžaři museli v poslední době na základě podrobného vrtného průzkumu několikrát snížit předpokládaný objem zásob ropy v mořských nalezištích v Guinejském zálivu, stejně jako před pobřežím Brazílie. Výrazně muselo letos v létě redukovat své potenciální zásoby břidličného plynu Polsko.
