Atény - Řecký parlament přijal většinou 155 hlasů proti 138 úsporný balíček v hodnotě 28 miliard eur, jenž má zabránit zhroucení veřejných financí a vyhlášení státního bankrotu.
Vládu premiéra Jorgose Papandrea podpořil také jeden poslanec z řad pravicové Nové demokracie, zatímco jeden socialistický legislativec hlasoval proti.
"Musíme za každou cenu zabránit kolapsu naší země," citovala Papandrea agentura Reuters. "Teď už nemůžeme couvnout zpět."
Mnohem důležitější než dnešní hlasování bude ale čtvrteční klání v parlamentu. Poslanci při něm budou schvalovat jednotlivé položky balíčku: zvýšení daní, škrty ve veřejných výdajích a privatizaci některých státních podniků, která má přinést do rozpočtu dalších padesát miliard eur.
V sázce bylo dnes v Aténách ovšem mnohem více.
Případný bankrot Řecka by totiž mohl dostat pod tlak spekulantů na finančních trzích také další země eurozóny potýkající se s vysokým zadlužením, konkrétně velké evropské ekonomiky Itálie a Španělska.
A to navzdory skutečnosti, že řecké hospodářství představuje jen tři procenta celkového výkonu Evropské unie.
Schválení úsporného balíčku bylo základní podmínkou toho, aby Evropská unie poskytla Aténám další dvanáctimiliardovou tranši ze stodesetimiliardové finanční pomoci přisouzené Řecku loni.
"Jiná možnost, jak odvrátit bankrot státních financí, neexistuje," upozornil řecké poslance před hlasováním eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. "Jiný plán prostě není."
Opozice chce předčasné volby
Papandreovi se zřejmě na poslední chvíli podařilo přesvědčit některé váhající poslance z řad vládního Panhelénského socialistického hnutí (PASOK), aby úsporný balíček podpořili.
Pomoci se mu ale podle všeho dostalo také od skupiny pěti poslanců opoziční Nové demokracie, sdružených okolo bývalé ministryně zahraničních věcí Dory Bakojanisové. Ta PASOK podpořila již loni při hlasování o vládních škrtech, jež byly podmínkou finanční pomoci Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky.
Vůdce Nové demokracie Antonis Samaras trvá na vyhlášení předčasných voleb a sestavení pravicové vlády, která by předložila nový plán, jak sanovat státní finance. Samaras chce snížit daně firmám a hledat další úspory ve výdajové stránce rozpočtu.
To ale kritizují konzervativní strany v západní Evropě, podle nichž není vůbec zřejmé, zda by podobná opatření zabrala dostatečně rychle. Řeky totiž nyní tlačí především čas.
Část věřitelů sice již souhlasila s tím, že 4,4 miliardy eur, které získají za krátkodobé státní obligace se splatností k 15. a 22. červenci, okamžitě použijí na nákup nové série řeckých dluhopisů. Dvacátého srpna vyprší však splatnost obligací v hodnotě 5,9 miliardy eur, vydaných před pěti lety, a tuto sumu Řecko nyní k dispozici nemá.
Splatit své dluhy totiž může jen s pomocí další půjčky od Evropské unie.
80 procent Řeků je proti
Papandreu je ale i nadále v mimořádně obtížné situaci a pád jeho vlády se nedá vyloučit, pokud při čtvrtečním hlasování některá část balíčku neprojde.
Policie musela bezprostřední okolí parlamentu neprodyšně uzavřít před demonstranty a před ministerstvem financí se střetla s anarchisty, kteří na budovu zaútočili kamením.
Nový ministr financí Evangelos Venizelos připustil, že vládní škrty jsou "nespravedlivé", nevidí k nim ale žádnou jinou alternativu.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění je osmdesát procent Řeků proti přijetí dalších škrtů. Řadoví občané, kteří v posledních dnech vyšli opětovně do ulic Atén a dalších velkých měst v zemi poukazují na to, že krizi nezavinili a že nad poměry si žili především politici, ať již z řad levice či pravice, vysocí státní úředníci a management soukromých a polostátních firem.
"Stát nakládá obyčejným lidem příliš velké břemeno," citoval deník Spiegel online guvernéra řecké Centrální banky Jorgose Provopoulose. "Namísto další zátěže by se stát měl postarat především o snížení výdajů."
Miliardy a miliardy ze státního rozpočtu se podobně jako v Česku nevyplýtvaly v Řecku ani tak na sociální dávky jako na předražené státní zakázky včetně těch, jež souvisely s pořádáním olympijských her v Aténách v roce 2004.
