"Lidé by měli vědět, že nemohou přijít do Řecka, požádat o azyl a zůstat tady navždycky," komentoval návrh podle agentury AP vládní mluvčí Stelios Petsas.
V Řecku nyní žije na 70 000 běženců, řada z nich v přeplněných uprchlických táborech zejména na ostrovech v Egejském moři. Letos se navíc Řecko stalo opět hlavní vstupní branou migrantů přes Středomoří do Evropy, když od začátku roku do země dorazilo podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) 53 460 migrantů.
Vládní návrh zákona má mimo jiné umožnit, aby rozhodnutí azylových úřadů mohlo být doručeno zákonnému zástupci žadatele, pokud žadatele nelze s vyrozuměním zastihnout. Díky tomu by měla rozhodnutí o udělení, či neudělení azylu nabýt rychleji platnosti.
Podle nové legislativy by už také neměla být uznávána jako základ pro žádost o azyl posttraumatická stresová porucha, pokud nebude doložena lékařskou zprávou. Nová pravidla by měla též omezit pohyb migrantů. Pokud odmítnou přesun do jiného zařízení pro uprchlíky, bude to považováno za odmítnutí práva žádat o azyl. Žadatelé o azyl rovněž budou muset zůstat v táboře či jiném ubytovacím zařízení po celou dobu procesu vyřízení žádosti.
Šest humanitárních organizací, včetně Lékařů bez hranic či Amnesty International, ve společném prohlášení varovalo před možnými důsledky nových předpisů na lidská práva. Podle deníku Kathimerini si také postěžovaly, že neměly dost času na komplexní zhodnocení nových pravidel obsažených ve 250stránkovém vládním návrhu.
Nová řecká konzervativní vláda, která je v úřadu od letošního července, si jako jednu z priorit stanovila mimo jiné zlepšení životních podmínek migrantů a také urychlení procesu vyřizování žádostí o azyl. Začátkem tohoto měsíce premiér Kyriakos Mitsotakis prohlásil, že většina migrantů přicházejících nyní do Řecka nejsou "uprchlíci", ale ekonomičtí migranti.
