Ani to, že Rakousko nejvíc profituje z rozšíření EU, ale nedokázalo změnit myšlení lidí v zemi.Část z nich totiž stále nesouhlasí s tím, aby do Unie patřilo dalších deset zemí. Lidé z rakouského pohraničí jsou tak kritičtí především ke vstupu Slovenska a Česka.

Dva roky od rozšíření EU se tak vstup deseti nových zemí a rozšíření trhů podle rakouské obchodní komory pozitivně projevuje na obchodní bilanci a vývozu Rakouska.

Foto: Aktuálně.cz

Pozitiva převažují

Podle studie Ústavu pro hospodářský průzkum WIFO došlo už za první rok fungování rozšíření Unie ke zvýšení přebytku obchodní bilance země o třicet tři procent, v dalším roce pak o 51 procent.

Studie WIFO navíc potvrzuje, že rozšíření Unie se pozitivně projevilo i na trhu práce a nárůst zaznamenal také turistický ruch.  "To hlavně díky lidem ze Slovinska, Česka a Maďarska," uvedl ústav ve studii.

Také další odborníci jsou přesvědčeni, že rozšíření Evropské unie velmi výrazně Rakousku prospělo. "To je jednoznačné. Rakouským firmám se otevřely nové trhy a možnosti pro investice a rozšířila se nástupní plocha pro další rozšiřování na východ Evropy," uvedl ekonom Karl Mayer.

Skepse k Česku a Slovensku

Přes příznivé výsledky, které rozšíření Unie mělo na hospodářství země jsou k obyvatelům sousedních zemí i po dvou letech členství Rakušané z příhraničních regionů kritičtí, přičemž největší odmítání si vysloužili Slováci a Češi.

Rakušané v pohraničních oblastech vidí nejpozitivněji Slovinsko a Maďarsko, jejichž vstup by dnes odmítlo pět, respektive dvanáct procent obyvatel. Slovenské členství v EU však stále nepřijalo 21 procent obyvatel rakouských pohraničních krajů a v případě České republiky dokonce 36 procent lidí.

Podle Rakouské společnosti pro evropskou politiku se lidé v rakouském příhraničí obávají především o pracovní příležitosti, o bezpečnost a také přílišného dopravního zatížení.

Průzkum také zjistil, že mladší a vzdělanější obyvatelé pohraničních regionů jsou k novým členským státům mnohem pozitivněji naladěni. Velmi kritičtí jsou naopak dělníci.

Pozitivnější názor se podle studie, která zjišťovala také názory v německém příhraničí, utváří také díky případnému osobnímu kontaktu s obyvateli druhé strany hranice.

Role Temelína

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Studie dospěla k závěru, že více těchto osobních kontaktů mají Němci než Rakušané, třebaže Rakušané k nim mají mnohem více příležitostí.

Podle politologa Andrease Kollera z vídeňské univerzity přetrvávají ve vztazích s okolními zeměmi stále rozšířené stereotypy z minulých let, navíc především rakouský venkov je konzervativní a bojí se novinek. "To je vše, co narušuje spokojený a klidný život včetně obav, že jim levní pracovníci z okolních zemí zaberou místa," uvedl Koller.

Do vztahů Česka a Rakouska pořád navíc zasahují spory o jadernou elektrárnu Temelín. "A když se o elektrárně nemluví ve vysoké politice a jakoby zůstala na triku jenom malé části protijaderných aktivistů, rakouské veřejné mínění je pořád protitemelínské," uvedl Koller.

Hornorakouské organizace odpůrců jaderné energie a jihočeské atomové elektrárny Temelín minulý týden vyzvali rakouského kancléře Wolfganga Schussela, aby od české vlády požadoval "okamžitou realizaci bezpečnostních opatření v Temelíně", dohodnutých  v rámci bilaterálních dohod z roku 2001.

Pokud tak neučiní, jsou odpůrci atomu sdružení v organizaci Atomstopp připraveni obnovit blokády česko-rakouských hraničních přechodů, uvádí se v prohlášení antiatomových aktivistů.

Kancléř dostal také koncept dopisu, který má podle nich kancléř zaslat českému předsedovi vlády Jiřímu Paroubkovi a ministru zahraničních věcí Cyrilu Svobodovi.