Madrid - Španělští poslanci v pátek poprvé od pádu diktatury v roce 1975 vyslovili nedůvěru vládě. Šéfa lidovců Mariana Rajoye, který byl premiérem od prosince 2011, vystřídá v čele kabinetu lídr socialistů Pedro Sánchez. Ten byl v návrhu na vyslovení nedůvěry vládě, který byl schválen v pátek, uveden jako nový premiér.
Podle španělských médií se jeho ceremoniál převzetí úřadu u krále Felipeho VI. uskuteční asi v sobotu.
Pro odvolání Rajoyovy vlády se vyslovilo 180 poslanců, potřebná byla absolutní většina 176 hlasů. Proti hlasovalo 169 poslanců, jedna poslankyně se zdržela hlasování. Sánchez nehlasoval, protože není poslancem. Deník El Diario uvedl, že Sánchez nyní dostal pro vedení vlády o deset hlasů více, než v roce 2016 Rajoy.
Socialisty, kteří mají 84 mandátů, podpořila radikální levicová strana Podemos (67), valencijská koalice Compromís (čtyři poslanci), katalánští separatisté (17), baskičtí nacionalisté (sedm) a jeden poslanec z Kanárských ostrovů. Proti hlasovali Rajoyovi lidovci (134), strana Ciudadanos (32), navarrská strana UPN (dva) a jeden asturský poslanec. Zdržela se poslankyně z Kanárské koalice.
Během hlasování zaznělo v sále překvapené hučení, když jeden z lidovců vyjádřil nedůvěru svému premiérovi; vzápětí se však opravil. Ihned po hlasování přijímal rozesmátý Sánchez gratulace. Poslanci podílející se na Rajoyově sesazení reagovali na výsledek dlouho trvajícím potleskem, do něhož skandovali heslo proslavené bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou: "Ano, můžeme."
Návrh na vyslovení nedůvěry podali socialisté kvůli několik let staré korupční kauze bývalých regionálních politiků Lidové strany (PP), v níž minulý měsíc padl verdikt s vysokými tresty. Rajoy se před poslanci hájil s tím, že nikdo z jeho ministrů ani ze současného vedení PP odsouzen nebyl a že korupce existuje ve všech stranách.
Sánchezův úspěch
V návrhu na vyslovení nedůvěry vládě byl jako nový premiér uveden šestačtyřicetiletý Sánchez. Jmenován panovníkem bude poté, co o výsledku hlasování krále Felipeho VI. informuje předsedkyně dolní komory parlamentu Ana Pastorová. Jmenovací dekret pak musí vyjít v úřední věstníku. Poté může premiér v královském paláci složit přísahu, což se podle španělského tisku stane patrně v sobotu.
Socialistům při odvolávání vlády pomohlo mimo jiné to, že Sánchez ve čtvrtek slíbil dialog s katalánským separatistickým kabinetem i respektování již částečně schváleného rozpočtu, což byla podmínka baskických nacionalistů. Ti mají totiž v návrhu rozpočtu, který prošel jednou komorou parlamentu, přislíbeno 540 milionů eur na investice do infrastruktury v Baskicku.
Sánchez slíbil, že uspořádá parlamentní volby, před tím ale chce v zemi "obnovit politickou stabilitu". Konkrétní termín voleb neuvedl. Jeho vládnutí ale bude složité, protože ne všechny strany, které dnes hlasovaly pro odvolání kabinetu podporují Sánchezovu politiku. Například někteří z katalánských poslanců dali najevo, že hlasují hlavně pro odvolání Rajoye.
Sánchez měl šanci stát se premiérem už v únoru 2016. Španělský král ho tehdy pověřil sestavením kabinetu poté, co vítěz prosincových voleb Rajoy pověření odmítl. Sánchez ale pak nezískal důvěru poslanců, žádná ze stran totiž neměla většinu v parlamentu, a volby se musely poprvé v historii země opakovat. Podobně ovšem skončily i ty opakované a Rajoy nakonec dostal důvěru parlamentu až napodruhé díky tomu, že část socialistů se při hlasování zdržela.
Korupční aféra
Návrh na vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu lidovců podali socialisté minulý týden poté, co soud zveřejnil vysoké tresty pro více než dvacítku bývalých regionálních politiků a funkcionářů vládní Lidové strany (PP). Verdikt se týká jedné z větví rozsáhlé korupční kauzy a posuzované skutky se staly v letech 1999 až 2005.
Rajoy se ve čtvrtek před poslanci hájil s tím, že nikdo z jeho ministrů ani ze současného vedení PP odsouzen nebyl a že korupce je ve všech stranách.
Třiašedesátiletý Rajoy je premiérem od prosince 2011. Své nynější funkční období ale začal se zpožděním až poté, co se musely ve Španělsku poprvé v historii parlamentní volby opakovat. Ani v těch opakovaných žádná ze stran nezískala absolutní většinu poslanců, a Rajoy tak pro sestavení vlády dostal důvěru parlamentu až napodruhé díky tomu, že část socialistů se zdržela hlasování.
