New York - Rada bezpečnosti OSN v noci na sobotu jednomyslně schválila rezoluci požadující likvidaci syrského arzenálu chemických zbraní. Neobsahuje ale bezprostřední hrozbu vojenského potrestání režimu prezidenta Bašára Asada, pokud by se požadavku nepodřídil. K tomu by musela rada přijmout novou rezoluci.
Součástí dokumentu je i odsouzení použití chemických zbraní při srpnovém útoku, který si vyžádal stovky mrtvých. Rezoluce sice požaduje potrestání viníků, ale neurčuje, kdo je za incident odpovědný. Stanoví nicméně, že Sýrie kromě plné spolupráce s OSN při likvidaci svých zásob chemických zbraní je nesmí už více používat, vyvíjet či skladovat.
Schválení rezoluce představuje diplomatický průlom v přístupu mezinárodního společenství k občanské válce v Sýrii, která trvá fakticky již dva a půl roku. Tři předchozí návrhy rezolucí namířené proti syrskému vládnoucímu režimu narážely na vytrvalá veta Ruska a Číny.
Pokud Sýrie podmínky rezoluce poruší, bude Rada bezpečnosti OSN jednat o nové rezoluci a v ní žádat na základě VII. článku Charty OSN sankce včetně použití vojenské síly.
Dohodu na textu rezoluce ve čtvrtek oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a později také jeho americký protějšek John Kerry.
"První nadějná zpráva"
Lavrov v neděli po hlasování řekl, že se Rusko chce podílet na likvidaci syrského chemického arzenálu. Podle Kerryho rezoluce ukázala, že diplomacie je dostatečně mocná na to, aby vedla k "zneškodnění nejhorších válečných zbraní".
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dodal, že přijetí rezoluce je "první nadějnou zprávou ohledně Sýrie po velmi dlouhé době". Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse si Rada bezpečnosti "konečně zaslouží svůj název". Šéf francouzské diplomacie ale zároveň dodal, že ještě "sama o sobě Sýrii nezachrání".
Americký prezident Barack Obama v pátek ještě před hlasováním podotkl, že dohoda o rezoluci je "potenciálně velké vítězství mezinárodního společenství". Moskva ale dala najevo, že vypracování rezoluce považuje hlavně za svůj úspěch.
V dokumentu se totiž například praví, že se členské státy OSN mají vystříhat pomoci "protistátním živlům", tedy povstalecké opozici. Rada bezpečnosti OSN zároveň podpořila cíl plánované mírové konference v Ženevě v polovině listopadu, který předpokládá vytvoření přechodné vlády v Sýrii, kterou by tvořili členové současného režimu a protivládní opozice na základě "vzájemné dohody".
Zbraně pro opozici
Západ již dlouhodobě plánuje, že bude opozici dodávat zbraně, což částečně neoficiálně již zřejmě činí. A opozice doposud odmítala dospět v mírovém jednání tak daleko, aby uzavírala se stávajícím režimem nějaké kompromisy. Jejím jednoznačným cílem doposud bylo jeho svržení.
Syrský velvyslanec při OSN Bašár Džaafarí prohlásil, že by Turecko, Saúdská Arábie, Francie, Katar a Spojené státy, tedy země se aktivně zastávající povstalců, měly obsahu rezoluce věnovat zvýšenou pozornost.
Podle něj by mohly být na jejím základě pohnány k zodpovědnosti za "pokračování podpory povstalcům". "Nemůžete přivádět teroristy z celého světa, posílat je do Sýrie ve jménu svaté války a pak předstírat, že budujete mír," prohlásil Džaafarí.
Syrská protivládní opozice rezoluci uvítala. Šéf národní koalice Ahmad Džarba podotkl, že by si sice přál, aby byla "jasnější", ale že se dokáže s ní vyrovnat. Také řekl, že opozice je připravena se zúčastnit plánované mírové konference v Ženevě od poloviny listopadu, která by ale také měla mít stanovený jasný cíl.
Obecně se hovoří o plánu vzniku přechodné vlády, která by připravila svobodné volby. Podle Džarby ale z toho nemá vzniknout nekonečný dialog s vládnoucím režimem.
