Moskva - Globální oteplování otevřelo mořské cesty v Arktidě a Rusko je chce využívat častěji než doposud. Bude se ale muset nejdříve vypořádat s nezáviděníhodným dědictvím ze sovětských časů.
Zejména v Barentsově moři a v okolí souostroví Novaja Zemlja leží desetitisíce tun nukleárního odpadu. Rusové v minulosti používali Arktidu jako vrakoviště vysloužilých atomových ponorek i jako skládku vyhořelého jaderného paliva.
Moře je ale zamořeno také v důsledku nukleárních pokusů, které zde probíhaly od padesátých let minulého století. Na Nové Zemlji bylo v letech 1955-1990 uskutečněno celkem 130 jaderných zkoušek.
Ruský premiér Vladímír Putin, který uvažuje o návratu do prezidentského úřadu, chce nyní ruské teritoriální vody v Severním ledovém oceánu tohoto odpadu zbavit.
Také proto, že v ruské Arktidě vzniká deset procent hrubého domáciho produktu země a prochází jí pětina zboží vyváženého do zahraničí.
"Vložíme do ochrany životního prostředí obrovské množství peněz," prohlásil Putin na mezinárodní konferenci o využívání arktické oblasti, která se minulý týden konala v Moskvě. "Plánujeme zde veliký úklid. Musíme zlikvidovat všechen ten neřád, který tu byl skladován dlouhá desetiletí."
Slibuje si od toho mimo jiné, že získá lepší pozici pro vyjednávání o příštím využití nerostného bohatství Arktidy.
Severovýchodní průjezd
Putin si je velmi dobře vědom toho, jaký ekonomický potenciál v sobě skrývá tzv. Severovýchodní průjezd, mořská cesta vedoucí podél severního pořeží Ruska.
Využívána byla už ve třicátých letech, tehdy ale pouze v létě a to ještě za pomoci ledoborců. Poprvé kompletně bez ledové přikrývky se v letních měsících ocitla předloni. Spojení po moři mezi Japonskem a západní Evropou zkracuje o nejméně jednu třetinu.
Loni ji k přepravě většího nákladu bez toho, že by cestu obchodní lodi musel razit ledoborec, jako první použila přepravní společnost ze severoněmeckých Brém.
"V Arktidě se střetávají vážné politické a ekonomické zájmy. Nemám ale nejmenší pochybnosti o tom, že všechny problémy budou vyřešeny cestou vzájemné spolupráce," zdůraznil ruský premiér na schůzce, jíž se zúčastnili také zástupci Spojených států, Kanady, Dánska a Norska.
Jaderné smetiště v Barentsově moři
S posledně jmenovanou zemí Rusko v létě vyřešilo několik desetiletí trvající spor o právech na těžbu ropy a zemního plynu v Barentsově moři.
Odhaduje se, že v Arktidě se nacházejí ještě větší zásoby těchto surovin než v Saúdské Arábii.
Rusko chce do výzkumu nalezišť v kontinentálním šelfu investovat do roku 2040 přes tři sta miliard dolarů.
Ze všeho nejdříve ale bude muset začít se slíbeným úklidem jaderného odpadu.
Barentsovo moře sloužilo po dlouhá léta jako nukleární smetiště. Jen nedaleko přístavu Zapadnaja Lica leží v moři 22 tisíc kontejnerů s vyhořelým jaderným palivem. To bylo v minulosti ukládáno i do vraků 17 ponorek u základny ruského vojenského námořnictva Viďajevo.
Ještě v srpnu 2003 se u ostrova Kildin nacházejícího se poblíž hranic s Norskem potopila ponorka K-159 se dvěma jadernými reaktory. Rusko se dosud neobtěžovalo ponorku z mořského dna vyzdvihnout.
"Objem radioaktivity jen v oblasti Murmanska představuje ekvivalent 93 reaktorů jaderných ponorek," tvrdí ředitel místní organizace na ochranu životního prostředí Bellona Andrej Zolotkov. "To je srovnatelné s Černobylem."
