Na tři měsíce je vyhlášen výjimečný stav a bude platit zákaz nočního vycházení. Opoziční aktivisté, kteří od prosince organizují protivládní protesty, s tímto vývojem nesouhlasí.
Armáda už ráno občany připravila na to, že mají očekávat důležité prohlášení. Předchozí nepotvrzené zprávy hovořily o tom, že 75letý Bašír je v domácím vězení. "Jako ministr obrany oznamuji svržení režimu a zatčení jeho šéfa, který je na bezpečném místě," sdělil později ministr obrany a viceprezident ibn Auf.
Ministr před kamery předstoupil ve vojenské uniformě a mimo jiné také oznámil, že v Súdánu budou až do odvolání uzavřeny hranice a na 24 hodin se uzavře i vzdušný prostor. Podle ibn Aufa byla rozpuštěna vláda i prezidentský úřad, země se dočasně nebude řídit ústavou a na konci dvouletého období budou uspořádány volby.
Agentura Reuters uvedla, že Bašíra nyní uvnitř prezidentské rezidence střeží ozbrojené komando. Jeho další osud je nejasný. Syn opozičního lídra Sádika Mahdího, šéfa Lidové strany Umma, médiím řekl, že Bašír byl zatčen společně s řadou vůdců Muslimského bratrstva.
Poslední vývoj souvisí s protesty, které Súdánci zahájili v prosinci. Původně byly demonstrace namířeny proti zvýšení cen paliv a potravin, postupně ale přerostly v protest proti Bašírovi, který je u moci od roku 1989. Proti demonstrantům v centru metropole od víkendu zasahovala policie, při střetech zemřelo nejméně 38 lidí.
Hlavní skupina aktivistů, která za protesty stojí, podle agentury Reuters oznámení armády odmítla a vyzvala k dalším demonstracím. Agentura AP napsala, že mnoho demonstrantů se obává, že vojáci odmítnou požadavky občanů na předání moci. Jejich vůdci údajně s armádou vyjednávají o přechodné vládě a dali předem najevo, že s převratem nebudou souhlasit. Chtějí, aby protesty vsedě pokračovaly tak dlouho, dokud moc nepřevezme civilní kabinet.
Také Spojené státy v první reakci do Súdánu vzkázaly, že nová přechodná vláda by podle jejich názoru měla vzniknout s podílem civilistů. Generální tajemník OSN António Guterres zase zdůraznil, že změna režimu v Súdánu musí respektovat touhu občanů po demokracii.
V ulicích Chartúmu lidé zprávy o svržení prezidenta zprvu bouřlivě oslavovali, poté ale stejně vášnivě žádali i odchod zřejmého vůdce převratu ibn Aufa. "První padnul, druhý padne taky!" citovala agentura Reuters jedno z hesel, které demonstranti vykřikovali. Armáda demonstranty vyzvala, aby s ohledem na vlastní bezpečnost respektovali noční zákaz vycházení, který platí od 22:00 do 04:00.
Súdánská bezpečnost oznámila, že z věznic propouští na svobodu politické vězně. Věznice jich údajně opustilo už několik stovek.
Komentátoři upozorňují, že poslední vývoj v Súdánu je součástí překotného dění posledních týdnů v dalších severoafrických státech. Bašír jako prezident skončil týden poté, co masové protesty v Alžírsku vedly k rezignaci dlouholetého prezidenta Abdal Azíze Butefliky. Intenzivní boje o moc pokračují v Libyi, kde se polní maršál Chalífa Haftar rozhodl vojensky soupeřit s mezinárodně uznávanou vládou v Tripolisu.
Sám Bašír se dostal k moci 30. června 1989 vojenským převratem, kdy svrhl civilní vládu Sádika Mahdího. Poté začal tento voják z povolání budovat radikální islámský stát; země pod jeho vedením byla opakovaně kritizována za porušování lidských práv: mučení, popravy, znásilňování a obchod s dětmi. Zároveň se však v roce 2005 zasloužil o ukončení 22leté občanské války mezi severem a jihem země, která si vyžádala na dva miliony obětí. Umožnil také vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011. Bašír byl jedinou úřadující hlavou státu, kterou Mezinárodní trestní soud (ICC) obvinil z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, a to kvůli konfliktu v západosúdánské provincii Dárfúr.
