Úplatek jak ve formě peněz, tak daru nebo protislužby dalo podle průzkumu veřejného mínění objednaného nevládní organizací Transparency International za poslední tři roky třicet procent Slováků.

Ti přitom korupci považují za čtvrtý nejvážnější problém ve společnosti, a to po životní úrovni, nezaměstnanosti a zdravotnictví.

Podle mínění lidí Slováků se daří s korupcí ve většině oblastí bojovat, výjimky jsou dvě: Zdravotnictví a politika.

Nejhůř jsou na tom veřejné zakázky

Politiku, financování stran a rozdělování veřejných zakázek Slováci stále více považují za oblasti, ve které se uplácí. To, že se uplácí na ministerstvech, si myslí podle průzkumu agentury Focus pro Transparency International téměř polovina oslovených.

Uplácení v politice podle lidí souvisí se snahou dosadit na "správná" místa svoje lidi, získat dotace, veřejnou zakázku nebo dosáhnout přijetí výhodného zákona. "Až osmdesát dva procent oslovených míní, že u veřejných zakázek dochází ke korupci," uvedla Emília Sičáková-Beblavá z Transparency International.

Právě všudypřítomná korupce za dob vlády Vladimíra Mečiara byla jedním z důvodů, proč ve volbách v roce 1998 začala vládnout pravicová vládní koalice. Ta si boj proti korupci dala za jednu ze svých priorit.

A svůj cíl splnila jenom částečně, politici jsou lidmi podezírani z korupce i dnes.

Sliby politiků zůstaly nenaplněny

Podle Transparency International k tomu přispělo podezření na kupování hlasů v parlamentu, utajování privatizačních smluv, nedostatečné odpolitizování veřejné správy nebo nefunkční systém rozhodování o konfliktu zájmů veřejných činitelů.

Premiér Dzurinda nastupoval k moci s příslibem, že s korupcí zatočí. Podle Slováků se mu to nepodařilo | Foto: Reuters

"Lidé velmi citlivě vnímají to, že politici sice velmi nahlas deklarovali svoji ochotu bojovat s korupcí, ale ve skutečnosti už tak aktivní nebyli a různých korupčních skandálů se provalilo dost," uvedl sociolog Milan Kardoš.

O korupci se nyní mluví hodně i ve slovenské předvolební kampani. Nejsilnější opoziční strana Smer, která jasně vede předvolební průzkumy, označuje nynější vládní strany za zkorumpovanější, než byli politici na Slovensku v devadesátých letech. 

A pravicové strany kontrují tím, že se Smer chce dostat k moci především proto, aby hájil zájmy některých podnikatelů, kteří stojí v pozadí a Smer podporují.

Policie si polepšila

S korupcí se daří bojovat především v soudnictví a policii, tedy resortech, které měli na starosti ministři z Křesťansko-demokratického hnutí. Právě v těchto oblastech se vnímání korupčního jednání snížilo.

Průzkum například prokázal, že to, že slovenská policie je úplatná, si myslí třicet devět procent lidí, zatímco před čtyřmi roky to bylo o šestnáct procent více. "Roste také počet lidí, kteří jsou ochotni oznámit korupci na policii, což znamená mírné zvýšení důvěryhodnosti  policie," uvedla Sičáková-Beblavá.

Policisté potvrdili, že čím víc přibývá případů odhalené korupce, tím jsou lidé ochotnější spolupracovat. "Zveřejnění některých korupčních případů vedlo k tomu, že lidé jsou ochotnější a už se nebojí s policií spolupracovat," uvedl mluvčí slovenské policie Martin Korch.

Čtyři roky za žádost o úplatek

Právě případy uplácení policistů, advokátů nebo celníků patří mezi nejčastější případy korupce, které nyní posuzuje slovenský Speciální soud.

A častěji před tento soud, jehož nejdůležitějším úkolem je právě přísné trestání korupce, míří také úředníci. Čtyři roky vězení tak například dostal šéf Pozemkového úřadu v Galantě Ladislav Borovszký za to, že si řekl o jeden milion korun za vydání rozhodnutí příznivého pro jednoho z podnikatelů.