Londýn - Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) je metr až dva a půl metru vysoká rostlina, která byla do Evropy dovezena v devatenáctém století coby okrasná květina.
Místo toho však starý kontinent získal jeden ze svých nejznámějších invazních druhů, tedy rostlinu, která zde nemá přirozené nepřátele, rychle se množí a je schopna vytlačovat původní flóru. Křídlatka záhy unikla ze zahrad a začala se šířit všude možně. Roste podél silnic, vodních toků i na rumištích a v zahradách.
V českých zemích byla poprvé zaznamenána roku 1892 a patří zde vedle bolševníku velkolepého a netýkavky žláznaté mezi nejnebezpečnější invazní druhy. Skřížením s křídlatkou sachalinskou dokonce vytvořila naši vlastní variantu, křídlatku českou (Reynoutria bohemica).
Standardními způsoby, jak se s touto rostlinnou zasahující velké plochy porostu a prorůstající i asfaltem úřady zkoušejí vypořádat, je postřik herbicidy a arborocidy. Jde však o časově i finančně velmi náročný způsob.
Ve Velké Británii tak nyní zkoušejí nový způsob, který však s sebou nese rovněž velké riziko. Je jím vysazení jiného v Evropě cizího druhu, který by měl šíření křídlatky regulovat. Spásou britské krajiny má být Aphalara itadori, malý savý a mšicím podobný hmyz z čeledi merovitých, který se velmi rychle množí.
Přes dvě stě japonských kandidátů
Zatímco v Evropě se nedaří křídlatku zvládnout, v Japonsku tato rostlina zdaleka tak velké škody nepůsobí. Její množení totiž kontrolují jiné živočišné a rostlinné druhy.
Britové, kteří ročně zaplatí za hubení Reynoutria japonica 150 milionů liber, tak testovali, zda by nebylo možné bezpečně přenést některého z křídlatčiných přirozených nepřátel také na území Spojeného království.
Výzkumem byla pověřena nezisková mezivládní organizace CABI, která se regulací invazních druhů zabývá sto let.
Z původních téměř 200 hmyzích kandidátů a 40 druhů hub nakonec jako na coby nejbezpečnější vědci ukázali na Aphalara itadori, který neprojevil žravost mezi devadesáti různými druhy britských rostlin. A to ani v případě těch, které jsou křídlatce příbuzné.
„Tento malý hmyz, který se přirozeně živí na křídlatce japonské, pomůže místním úřadům a místnímu průmyslu od obrovských výdajů způsobených regulací a zabíjením této ničivé rostliny," prohlásil náměstek britského životního prostředí zodpovědný za přírodní druhy Huw Irranca-Davies.
První projekt v Evropě
Podle CABI se jedná o vůbec první projekt, kdy se pro kontrolu invazního druhu v Evropě využívá jiného hmyzího „přírodního predátora". Podobné úspěšné projekty jsou však známy například z Austrálie, Severní Ameriky nebo rozvojových států.
Kritici plánu však upozorňují na to, že jde stále o velké riziko a nikdo nedokáže předem odhadnout, zda se nový druh nestane ještě zhoubnějším než ten, který má potlačit.
Britové tak Aphalara itadori vysadí na jaře pouze na třech místech a budou její šíření pečlivě monitorovat. Jedná se navíc o lokality, kde se vyskytují křídlatce příbuzné druhy, a tak bude možné sledovat, zda se hmyz přeci jen nezajímá i o další rostliny. V pohotovosti budou také týmy hubitelů hmyzu, které mají v případě nouze zasáhnout.
V případě úspěchu bude Aphalara itadori rozšířena na další místa v Británii. Naděje by mohla kynout i pro Evropu a samotné Česko.
Šance pro Evropu i Česko
„CABI mají spoustu zkušeností z celého světa a procento úspěšnosti je u nich velmi vysoké. Předpisy na biologickou kontrolu jsou velmi přísné, jsou to roky testů, potřebujete vidět, jak se to chová po několik generací," říká vedoucí Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd Petr Pyšek.
Podle Pyška sice „nemůžete nikdy vědět, co se stane", ale pokrok v genetice nyní umožňuje provést testy „s větší bezpečností".
Křídlatka japonská je navíc druh, který je k takovémuto druhu hubení vhodný, protože po celé Evropě nalézáme geneticky stejné jedince. Všechny zdejší křídlatky japonské se rozmnožily vegetativně (tedy oddělením oddenků či trsů) a neexistuje žádný evropský samec.
Geneticky identické rostliny se jen těžko adaptují na nové podmínky - například přítomnost predátora.
„Nejsem entomolog, takže neznám přesné vlastnosti toho hmyzu, ale pokud by se to v Británii osvědčilo, byla by to šance i pro Evropu," říká Pyšek.
Čekáme na výsledky
Česká republika sleduje britský pokus prostřednictvím Stálého fytosanitárního výboru (= Stálého výboru pro zdraví rostlin) Evropské komise, který naposledy věc projednával v prosinci loňského roku.
Ze strany EK tehdy nebyly proti britskému plánu vzneseny žádné námitky, do konce roku 2010 mají Britové EK informovat, jak iniciativa probíhá.
"Zatím proto nemůžeme říci, zda by také v ČR mohl být druh Aphalara itadori vysazen a jaké by to na křídlatku mělo účinky," stojí v emailu, který Aktuálně.cz zaslala Státní rostlinolékařská správa ČR (SRS).
"Pokud by se - na základě případných úspěšných výsledků z UK - o něčem takovém uvažovalo, musela by být zpracována analýza rizika pro tento organismus také pro území ČR (UK ji zpracovalo pro své území)," říká SRS.
