Ratko Mladič řídil největší masakr v Evropě od druhé světové války. Během války v Bosně v devadesátých letech byl velitelem bosenskosrbské armády.
Spolu s Radovanem Karadžičem je symbolem etnických čistek páchaných na nesrbském obyvatelstvu.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nizozemském Haagu jej stíhá kvůli obviněním z genocidy a dalších zločinů proti lidskosti.
Tisíce mrtvých ve Srebrenici
Ratko Mladič se narodil v bosenské vsi Božinoviči v roce 1942. V Titově Jugoslávii se stal armádním důstojníkem z povolání.
V roce 1991, kdy se Jugoslávie začala rozpadat, vedl armádu proti chorvatským jednotkám u dnes chorvatského města Knin.
V květnu 1992 bosenskosrbský parlament rozhodl o vytvoření bosenskosrbské armády. Mladič se stal jejím velitelem.
Je považován za jednoho z iniciátorů ostřelování Sarajeva.
"To Mladič tři roky udržoval obležení Sarajeva, města, kde měl dům a kde dříve žila jeho matka a jeho přátelé, města které dobře znal. Než se musel se svými vojáky stáhnout, přišlo v Sarajevu o život dvanáct tisíc lidí," píše ve své knize s názvem Ani mouše by neublížili původem chorvatská spisovatelka a novinářka Slavenka Drakuličová.
V roce 1995 vedl Mladič svou armádu v útoku na muslimskou enklávu Srebrenica, kterou tehdy OSN ustanovila za takzvanou „bezpečnou zónu". V té době hledalo úkryt v enklávě asi 40 tisíc muslimů. Vojenská akce Mladičových jednotek skončila vyvražděním asi 8 tisíc bosenských mužů a je považována za nejhorší masakr v Evropě od druhé světové války.
Srbské jednotky nejdříve Srebrenici několik dní ostřelovaly. Poté Mladičova armáda vstoupila do města, oddělila muže od žen a nejméně 7500 muslimů ve věku 12 až 77 let během následujících pěti dní zabila.
Krátce po válce byl Mladič obviněn z válečných zločinů.
"Byl brutální a nadutý, přesvědčený o vlastní vojenské genialitě, k nikomu nechoval úctu: ani k zástupcům mezinárodního společenství, ani k velitelům zahraničních jednotek, ani k tisku. ... Zdrojem jeho nadutosti byla jak jeho povaha, tak i situace; nežil ani tak ve skutečném světě, jako ve světě mytologickém. I při veřejných projevech byl s to smíchat v jediné větě minulost s přítomností," píše ve své knize Slavenka Drakuličová.
Klid zmizel s Miloševičem
Po konci války se však Mladič těšil přízni bývalého jugoslávského prezidenta Svobodana Miloševiče a nerušeně žil v Bělehradě: navštěvoval přátele i luxusní restaurace a ve volném čase hrál fotbal.
Poté se Srbsko dostalo pod silný mezinárodní tlak, aby lépe spolupracovalo s haagským tribunálem. V roce 2001, kdy byl zadržen Miloševič, Mladič zmizel.
Zprávy o jeho úkrytu se rozcházely - někdo tvrdil, že přebývá v jednom z válečných bunkrů v srbských horách, další, že je v Černé Hoře. A některé indicie naznačovaly, že stále žije v Bělehradě.
O možném zatčení Mladiče se v minulosti mnohokrát spekulovalo a tyto spekulace zesílily poté, co se v roce 2008 dostala k moci prozápadní vláda, která usiluje o vstup Srbska do EU.
EU si totiž zatčení Mladiče a Karadžiče stanovila jako jednu z hlavních podmínek pro vstup této balkánské země do svých řad.
Mladič má v Srbsku stále mnoho přívrženců. Někteří radikálové jej považují za národního hrdinu. Vláda se obává, že po jeho zadržení může dojít k protestním demonstracím.
