Richard Gill s týmem z britské Královské univerzity v Londýně krmil svou laboratorní kolonii čmeláků nektarem obsahujícím takzvané neonikotinoidy. Část látek spadajících do této skupiny jedů už Evropská unie v minulosti zakázala. Právě kvůli ochraně hmyzu.
Jed se ale v přírodě stále vyskytuje a výzkumníci naservírovali čmelákům stejnou koncentraci, jaká se nachází na květech divoce žijících rostlin. Tam se dostává z polí a farem.
Pak vědci čmeláky prozkoumali miniaturním tomografem - zařízením, které se v běžné velikosti používá i pro diagnózu u lidí. Zjistili, že čmelákům, kteří byli pesticidu vystaveni jako malí, vyrostl menší mozek. Na studii upozornil americký server CNN.
"Když se mladí čmeláci krmí pesticidy, způsobí to, že jim klíčové části mozku vyrostou méně. V dospělosti je pak mají menší a méně funkční," vysvětluje Gill, který se dlouhodobě zabývá životem hmyzu. Poškození klíčového orgánu je podle něj trvalé a nezvratné.
Takto postižení čmeláci jsou pak "hloupější" ve srovnání s těmi, kteří se s pesticidy v potravě nesetkali, i s těmi, kteří je zkonzumovali až jako dospělí. Mají například potíže rozeznat vůni, která by je nalákala k jídlu, a bloudí. "Pesticidy tak ohrožují celé kolonie, které se musí vypořádávat s měnícím se využitím půdy a extrémním počasím," dodává Gill.
Jiná studie, jejíž výsledky zveřejnil prestižní časopis Science letos v únoru, dokázala, že v porovnání s 20. stoletím se šance, že člověk v přírodě Evropy a Severní Ameriky potká čmeláka, snížila asi o třetinu. Vědci z britské University of Bristol srovnali více než půl milionu záznamů o výskytu hmyzu z let 1901 až 1974 s těmi z období 2000 až 2015.
Za jejich mizení mohou podle vědců kromě pesticidů hlavně změny teplot a srážek. Za zkoumané období se teplota zvýšila asi o 1,3 stupně.
Čmeláci preferují chladnější a vlhčí podnebí, ke své smůle se ale často vyskytují v oblastech, které se v poslední době stávají suššími a teplejšími. Situace je horší v Severní Americe, kde se pravděpodobnost výskytu čmeláků snížila skoro o polovinu, v Evropě pak o pětinu.
Mizení opylovačů bezprostředně ohrožuje i člověka, protože hmyz, který se živí nektarem rostlin, zároveň umožňuje šíření těchto květin či plodin. Když ubude hmyzu, může se stát, že postupně zmizí některé potraviny. Podle vědců by bez opylovačů nemohly existovat plodiny, které tvoří asi třetinu lidské stravy. V případě čmeláků jsou to okurky, rajčata, dýně nebo borůvky.
