Nynější europoslanec Šimečka má šanci stát se novým slovenským premiérem, jeho strana se už v jednom z průzkumů veřejného mínění s více než 15 procenty umístila na druhém místě za Směrem bývalého šéfa vlády Roberta Fica. Politická mapa Slovenska je ale velmi nepřehledná a o přízeň voličů bojuje velký počet stran s preferencemi okolo pěti procent, potřebných pro vstup do parlamentu.
Šéf Progresivního Slovenska v rozhovoru pro Aktuálně.cz varuje hlavně před Ficem, který v době války na Ukrajině razí proruskou politiku a jenž musel před pěti lety skončit v čele vlády po četných skandálech a vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Nyní šéf Směru touží po velkém comebacku.
"Fico mluví o pomstě vůči nezávislým vyšetřovatelům, prokurátorům a soudcům. Je skutečně riziko, že se bude snažit demontovat nezávislost institucí státu na způsob Maďarska," tvrdí Šimečka, jehož strana pomohla k úspěchu současné prezidentce Zuzaně Čaputové.
Podle jednoho červnového průzkumu skončilo Progresivní Slovensko druhé po Směru Roberta Fica. Připravujete se na vstup do vlády?
Každá strana chce uspět, každý předseda politické strany se připravuje na to, že může vládnout. Já ale ty průzkumy neberu příliš vážně. Pamatuji si, že vypadaly velmi dobře také pár měsíců před posledními volbami, a potom nám účast ve slovenské Národní radě unikla o 926 hlasů. Na Slovensku se velká část lidí, pětina až čtvrtina, rozhoduje až v posledních dnech před volbami, takže to bude napínavé.
Jste místopředsedou Evropského parlamentu, což je za malou stranu ze Slovenska velmi významný post. Jak hodláte naložit se svým evropským mandátem po parlamentních volbách?
Můj závazek je takový, že pokud Progresivní Slovensko uspěje ve volbách a bude v parlamentu, složím mandát europoslance a tím i místopředsedy Evropského parlamentu. Nesmírně si vážím té možnosti, že jsem byl jako první Slovák zvolený do vedení této instituce, ale cítím, že dnes se ten rozhodující boj odehrává na Slovensku.
Co uděláte pro to, aby Progresivní Slovensko v září vyhrálo a do parlamentu jste se dostali?
Volby budou o tom, jestli Slovensko bude pokračovat v chaosu, ve kterém se nacházelo poslední tři roky, nebo se dokonce vrátí do nějaké temné minulosti, kdy nám vládli oligarchové a země neměla jasnou zahraniční politiku.
Tuto minulost dnes představuje Robert Fico a fašisté - a já udělám všechno pro to, aby ten scénář nenastal. V létě rozjedeme intenzivní terénní kampaň, teď jsme představili ekonomický program týkající se toho, jak budeme bojovat proti zdražování, jak zajistíme bezpečnost a spravedlnost. Náš program je orientovaný na budoucnost a věřím, že osloví co nejvíc lidí.
Zabránit exodu mladých
Jak chcete jako menšinový liberál oslovit Slováky, kteří - alespoň podle průzkumů - sází na národoveckou politiku a zastánce pevné ruky?
Jedna z klíčových priorit naší strany je to, jak zastavit odchod zejména mladých lidí ze Slovenska. Jde už o statisíce talentů a mnoho z nich se nevrátí. Já potkávám při kampani obrovské množství lidí, kteří sedí na kufrech a čekají, jak dopadnou volby. Když skončí nějakou vládou Fica s extremisty, dojde k další vlně exodu. V té chvíli už to bude skutečně kritické. Objektivním faktem je, že Slovensko si nemůže dovolit, aby další lidé odcházeli. Naše školy si to nemůžou dovolit, naše nemocnice si to nemůžou dovolit, naše společnost si to nemůže dovolit.
Michal Šimečka
Michal Šimečka je slovenský politik, spoluzakladatel a od loňska předseda strany Progresivní Slovensko. Od roku 2019 je evropským poslancem, momentálně zastává jako první Slovák funkci místopředsedu tohoto unijního sněmu.
Patří mezi výrazné liberální hlasy ze zemí střední a východní Evropy. Studoval v Praze a v Oxfordu, poté působil v týmu bývalého českého europoslance Libora Roučka. Je synem česko-slovenského esejisty a novináře Martina M. Šimečky a vnukem významného filozofa Milana Šimečky.
Jak chcete zajistit, aby Slováci neodcházeli? Nemůžete to lidem zakázat, pokud se budete chovat podle práva. Na unijní půdě vaše strana navíc svobodu pohybu dlouhodobě hájí.
Je několik věcí, které je potřeba udělat, a nebude to ze dne na den, to je pochopitelné. Je to důsledná reforma slovenských vysokých škol, které ve všech možných mezinárodních srovnáních dramaticky zaostávají. Je to úroveň veřejných služeb a především zdravotnictví, které bylo desetiletí zanedbávané a je tam investiční dluh. Měli jsme setkání v Praze nebo v Brně, kde žijí tisíce Slováků, hlavně lékařů. Studují tu nebo už zakládají rodiny a pracují u vás. Můj vzkaz jim byl takový, ať jdou studovat na Erasmus, ať jedou nasbírat jiné zkušenosti do Čech nebo jinam, že je to skvělé. Ostatně i já jsem studoval v Praze a pak v Anglii. Ale ať se pak vrátí. Protože když tak obrovský počet mladých odvážných lidí zlomí nad Slovenskem hůl, tak ta země nebude mít budoucnost.
Do slovenského parlamentu se může dostat až devět stran, polovina se ale pohybuje na hranici volitelnosti. Co může přinést tak rozdrobená politická scéna?
Existuje velké riziko, že se polovina stran nedostane do parlamentu, a tím pádem propadne velké množství hlasů. Když se nedostanou do Národní rady proevropské, demokratické strany - konzervativní nebo liberální - většinu složí Fico s extremisty, kterých se hlásí opravdu hodně. My jsme otevřeni spolupráci se všemi stranami, které ctí demokracii a právní stát. Vylučujeme ze spolupráce Směr, protože jeho problém je, že už je nerozeznatelný od fašistů.
Fico by otočil kormidlo zahraniční politiky
Slovensko je členem Evropské unie, NATO, má v čele jasně prozápadní prezidentku. Co zemi hrozí v případě sestavení vlády v čele s Ficovým Směrem?
Že se z nás stane druhé Maďarsko. To vnímám jako největší výzvu těchto voleb - abychom se neposunuli k režimu, který se podobá tomu, jaký buduje Viktor Orbán. Fico o tom mluví víceméně otevřeně, že právě o to by usiloval. Mluví o pomstě vůči nezávislým vyšetřovatelům, prokurátorům a soudcům. Nejenom v kauze Jána Kuciaka, ale mnoha dalších trestních řízeních, která se vedou, některá už i skončila pravomocnými rozsudky vůči představitelům bývalé Ficovy vlády.
Stejně tak Fico prakticky nepřetržitě útočí na média a nevládní organizace. Je skutečné riziko, že se bude snažit demontovat nezávislost institucí státu na způsob Maďarska, pokud se do parlamentu dostane dost jeho spojenců. Bude to znamenat také otočení kormidlem zahraniční politiky. Fico už dnes jasně deklaruje, že Slovensko by pod jeho vládou přestalo jakkoli podporovat Ukrajinu v jejím boji proti Rusku. V rámci Evropské unie a NATO bychom byli společně s Viktorem Orbánem v izolaci. A to je něco, co nesmíme připustit.
Podle několika průzkumů je až každý druhý Slovák přesvědčený, že viníkem ruské invaze je samotná Ukrajina, nebo dokonce Spojené státy. Negativní nálady vůči Ukrajincům na Slovensku jsou výrazně větší než v Česku. Čím si to vysvětlujete?
Na začátku toho konfliktu to tak nebylo. Naopak, Slováci projevili velkou solidaritu a přivítali ukrajinské ženy a děti, které utíkaly před válkou, s otevřenou náručí. Postupně se to bohužel začalo měnit zejména pod vlivem dezinformací, propagandy a nenávisti, kterou šíří i slovenští politici.
Je to dáno velkou penetrací dezinformací a proruské propagandy ve slovenské společnosti, kterou šíří zejména Fico a fašisté na sociálních sítích. Přispívá k tomu i celkově tíživá atmosféra na Slovensku, jednak po pandemii a po třech letech chaosu a nekompetentnosti vlády Igora Matoviče. A těžké ekonomické situace pro všechny. Stále máme jednu z nejvyšších inflací v rámci eurozóny, potraviny a všechny základní věci zdražily, lidé to dnes a denně pociťují.
Co s tím chcete dělat?
Já pevně věřím, že když bude možné sestavit proevropskou, kompetentní a stabilní vládu, bude mít i větší kredibilitu vysvětlovat lidem, proč je důležité podpořit Ukrajinu. Věřím, že se situace celkově zklidní.
Máme samozřejmě různé nástroje, jak bránit šíření těch největších dezinformací a štvavé propagandy. Ale můj názor je, že v tomto političtí lídři, ať už vláda, nebo představitelé jednotlivých stran, hrají klíčovou roli při formování veřejného mínění. Tato vláda byla na konci svého mandátu nejméně důvěryhodná ze všech, které se za třicet let na Slovensku vystřídaly. Na veřejném mínění se to odrazilo.
Osud slovenské demokracie nesmí ležet jen na Čaputové
Prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že už nebude příští rok obhajovat mandát hlavy státu. Jak její krok hodnotíte a co pro vás znamená?
Mě to mrzí, protože jsem přesvědčený, že Zuzana Čaputová byla nejlepší hlavou státu, jakou jsme od vzniku samostatné Slovenské republiky měli. Byla ale terčem nenávistných útoků v takové míře, jaké jsme nikdy nebyli svědky, možná s výjimkou únosu prezidentova syna v 90. letech režimem Vladimíra Mečiara. Ataky na prezidentku Čaputovou byly konstantní, naprosto brutální a do velké míry za to nese zodpovědnost Fico, který je přiživoval.
Pokud by Zuzana Čaputová šla do druhého mandátu, Progresivní Slovensko by ji opět podpořilo a byla by skvělou prezidentkou i nadále. Je to její osobní rozhodnutí, na které má plné právo, učinila ho po důkladné rozvaze a zároveň ho i dobře vysvětlila veřejnosti. Pro mě to znamená, že musíme o to víc, já i moje politická strana, ale i další demokratické politické strany, zabojovat za dobrý výsledek v zářijových volbách. Osud demokracie na Slovensku nemůže ležet na ramenou jednoho člověka. Ani Zuzany Čaputové, ani mě, ani nikoho jiného, žádného jednotlivce. Musí to být kolektivní úsilí. To koneckonců řekla i ona sama.
