Atény/Brusel - Zvýšení spotřebních daní z 19 na 21 procent. Zdražení benzinu a nafty, zkrácení víkendových příplatků pro státní zaměstnance o třetinu. Zmrazení penzí, zdražení alkoholu a cigaret. Řecko čeká další utahování opasků.
Ozdravná kůra, kterou dnes nařídil tamější ekonomice stižené finanční krizí socialistický premiér Giorgos Papandreu, je drastická, ale nezbytná. Země se díky politice předchozí vlády konzervativní Nové demokracie ocitla na pokraji státního bankrotu.
Státní dluh dosáhl tři sta miliard eur a tím i sto patnácti procent hrubého domácího produktu. Rozpočtový deficit se loni vyšplhal na 12,7 procenta.
"Opatření jsou nezbytná pro to, aby země hospodářsky přežila a dostala se z víru spekulací a pomluv," zdůraznil Papandreu.
Řecko táhlo v posledních týdnech společnou evropskou měnu dolů a Brusel dal Aténám jasně najevo, že musí urychleně sjednat nápravu. Euro se v úterý dostalo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od května loňského roku, když se prodávalo za 1,3435 dolaru.
EU Řecku nařídila, aby do 16. března oznámilo, jaký bude mít úsporný balíček konkrétní dopad. Atény předtím přislíbily, že schodek letos dostanou pod osm procent, ekonomičtí experti EU však pochybují, že se to Řekům podaří.
Německu dochází trpělivost
Papandreova vláda počítá s tím, že by jí při krocení dluhu mohly pomoci Německo a Francie. Doufá, že pokud nedostane u mezinárodních finančních institucí půjčky s přijatelným úrokem, poskytnou mu obě země přibližně pět miliard eur. Atény se za tímto účelem chystají vydat státní dluhopisy.
Kabinet kancléřky Angely Merkelové dal už ale najevo, že finanční problémy země, kam každoročně míří statitisíce občanů Spolkové republiky na dovolenou, nemohou řešit němečtí daňoví poplatníci.
"Teď jsou na tahu Řekové," zdůraznila v pondělí po schůzce se španělským premiérem José Luísem Rodríguezem, jehož země nyní EU předsedá, náměstkyně mluvčího spolkové vlády Sabine Heimbachová.
V pátek bude Merkelová jednat v Berlíně přímo s Papandreem. O dva dny později přijme řeckého premiéra francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Dluhy má leckdo, ne každý je ale řeší
Řecko je na tom co do procentuální výše dluhu podobně jako Itálie.
Italský premiér Silvio Berlusconi si ale na rozdíl od Papandreova předchůdce Kostase Karamanlise dokázal pohlídat, aby zadlužení nerostlo navzdory krizi závratným tempem. Karamanlisova pravicová vláda potíže své země tajila prakticky od roku 2006.
Ještě hůře dopadl za finanční krize Island, jehož zadlužení je nyní odhadováno mezi 250-500 procenty HDP. Paradoxní je, že krize tuto dříve euroskeptickou zemi přiměla podat si přihlášku do EU.
Vysoce zadlužené je i Japonsko, kde tento ukazatel loni činil 217 procent HDP. K hranici devadesáti procent se přiblížily Spojené státy.
Česko patří s 35,7 procenta k méně zadluženým zemím. Zneklidňující je ale právě nynější tempo nárůstu dluhu. Ten se letos může dostat přes čtyřicet procent HDP.
