Southampton - Ačkoliv katastrofa zaoceánské lodi Titanik v roce 1912 nebyla zdaleka největším námořním neštěstím, je bezesporu tím, jež nejvíce zaměstnává lidskou imaginaci.
Tu živily i příběhy pamětníků a posledním z nich byla sedmadevadesátiletá Millvina Deanová, která zemřela v neděli v Southamptonu na jihu Anglie.
Ve stejném městě, kde celý život žila a odkud se se svou rodinou téměř před stoletím vydala na zbrusu novém obrovském parníku společnosti White Star Line, která jej označovala za "nepotopitelný", na cestu do Ameriky.
Náhodou na Titaniku
Poslední chvíle svého života strávila Deanová v domě s pečovatelskou službou a tento svět opustila klidně, ve spánku. Na katastrofu, která zásadním způsobem poznamenala její život, si nepamatovala. Ani nemohla.
V noci ze 14. na 15. dubna, kdy se Titanik 600 kilometrů jihovýchodně od Nového Foundlandu potopil, jí byly pouhé dva měsíce. Byla jedním ze 706 pasažérů, kterým se na záchranných člunech podařilo z lodi uniknout.
Většinou se jednalo o ženy a děti, 1517 lidí při neštěstí zahynulo, mezi nimi i její otec Bertram Frank Dean. Naopak ostatní členové rodiny, matka Georgetta a dvouletý bratříček Bertram, se zachránili.
Rodina chtěla emigrovat do Kansasu, kde si otec hodlal otevřít obchod s tabákem. Původně Deanovi neměli na Titaniku vůbec být, dostali se na něj jen kvůli stávce v uhelném průmyslu jako pasažéři třetí třídy.
Po smrti Bertrama Franka chtěla nejprve Georgetta v cestě do Kansasu pokračovat, nakonec se však s malými dětmi vrátila zpět do Anglie.
Zpátky do Anglie
Podle Deanové byl právě otec příčinou toho, že všichni ostatní z rodiny přežili. Údajně cítil náraz do ledovce a rychle poté dirigoval manželku a děti k záchranným člunům.
„To bylo to, co nás částečně zachránilo - protože byl tak rychlý. Někteří lidé se domnívali, že je ta loď nepotopitelná," řekla v roce 1998 Deanová BBC.
Poté, co je vyzvedl parník Carpathia, dorazili do New Yorku, odkud se na palubě lodi Adriatic vrátili do Británie. Většinu svého života pak Deanová strávila v Southamptonu, kde pracovala jako sekretářka. Nikdy se nevdala a zůstala bez potomků.
Před třemi lety se přestěhovala do starobince. Dostala se však do finanční tísně a musela začít prodávat upomínkové předměty ze svého života.
