Vatikán - Papež Benedikt XVI. v neděli poprvé v dějinách katolické církve prohlásil za svatou severoamerickou indiánku. Stala se jí Kateri Tekakwithaová zvaná Lilie (indiánského kmene) Mohavků, která žila v 17. století.
Spolu s ní bylo při kanonizační liturgii ve Vatikánu svatořečeno dalších šest lidí. Slavnostního obřadu se na Svatopetrském náměstí zúčastnilo 80 000 lidí.
Kanonizaci Tekakwithaové bylo přítomno také nejméně 1500 kanadských poutníků, z nichž naprostou většinu tvořili severoameričtí indiáni ve svých tradičních oděvech. Tekakwithaové, která žila v letech 1656 až 1680, se přisuzovala zázračná uzdravení lidí.
"Kateri nás dojímá svou laskavostí v jejím životě při absenci vnější podpory a svou odvahou ve svém zvláštním poslání. Obohacuje se v ní víra a kultura. Nechť nám její příklad pomáhá žít tam, kde jsme, aniž bychom se zříkali toho, kdo jsme," prohlásil papež.
Chlapec přežil útok viru
Podle agentury Reuters byly v davu rovněž stovky poutníků z USA, kde má indiánské předky 2,5 milionu lidí, z nichž 680 000 jsou katolíci.
Mezi poutníky byl i 12letý chlapec, jenž podle AP v roce 2006 přežil nákazu smrtelným masožravým virem, což Vatikán přisoudil zázračnému zásahu Kateri. Vyléčený Jake Finkbonner je příslušníkem indiánského kmene Lummiů.
"Svatá Kateri, ochránkyně Kanady a první svatořečená mezi původními Američany, svěřujeme ti obnovu víry mezi prvními národy a v severní Americe!" prohlásil papež ve své homilii, v níž střídal francouzštinu, angličtinu, němčinu a italštinu.
Spala na trnové posteli
Indiánka se narodila v oblasti dnešního státu New York v USA v roce 1656, tedy v době, kdy indiánské kmeny mezi sebou bojovaly. Téměř slepá dívka konvertovala z iniciativy jezuitů na křesťanskou víru a udivovala prý misionáře svým smyslem pro vše posvátné.
Náčelníci jejího kmene Mohavků jí nadávali a vyhrožovali. Kateri se raději odstěhovala do vzdálené vesnice v oblasti dnešního Montrealu, kde se věnovala víře a léčení až do své smrti v pouhých 24 letech. Sama se prý trestávala vkládáním žhavých uhlíků mezi prsty nebo spaním na trnové posteli.
Za svaté byli v neděli prohlášeni také francouzský jezuita Jacques Berthieu (1838-1896), františkánka německého původu Maria Anna Copeová (1838-1918), filipínský učitel náboženství Pedro Calungsod (1655-1672), bavorská laička Maria Schäfferová (1882-1925), italský kněz Giovanni Battista Piamarta (1841-1913) a španělská misionářka María del Carmen (1848-1911).
Nedělní kanonizace zvýšily na 44 počet svatých, které vyhlásil papež Benedikt XVI. od svého nástupu do čela římskokatolické církve v roce 2005.
