Druhé kolo voleb se koná v sobotu 6. dubna. Volební místnosti budou na Slovensku otevřeny od 7 do 22 hodin. O prezidentský palác se utkají dva kandidáti.
Osmačtyřicetiletý předseda strany Hlas a předseda slovenského parlamentu Peter Pellegrini studoval na Ekonomické fakultě Univerzity Matěje Bela v Banské Bystrici a vysokou školu dokončil na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Košicích. Věnoval se financím a bankovnictví. V roce 2006 se sám Pellegrini poprvé stal poslancem za Směr, který tehdy vyhrál volby. O osm let později politik, který vystoupal až do vedení Směru jako jeho místopředseda, zasedl poprvé ve vládě jako ministr školství. Ministrem se Pellegrini později stal ještě třikrát. Když po politické krizi v důsledku vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky v březnu 2018 odstoupil z funkce premiéra Robert Fico, Pellegrini ho nahradil a v koalici dovládl do voleb v roce 2020. S Ficem se Pellegrini později rozešel, když se svými věrnými Směr opustil a založil svoji stranu Hlas.V loňských předčasných parlamentních volbách skončil Hlas na třetím místě za Směrem a Progresivním Slovenskem. Dohady, zda si Pellegrini vybere liberály, nebo Směr, nakonec ukončil vstupem do koalice se svojí bývalou stranou a národoveckou Slovenskou národní stranou. Kritici Pellegriniho často nazývají "Ficovou podržtaškou".
Devětapadesátiletý dlouholetý diplomat Ivan Korčok vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě a v roce 1995 dokončil postgraduální studium na Institutu mezinárodních vztahů Univerzity Komenského v Bratislavě. Téměř třicet let se držel mimo aktivní politiku. Působil na diplomatických postech nebo státních úřadech za vlád Vladimíra Mečiara, Mikuláše Dzurindy i Roberta Fica a Petra Pellegriniho. Expremiér Fico ho kvůli tomu nazval "žoldákem".Korčok hned po vzniku samostatného Slovenska nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde se stal tajemníkem velvyslanectví v německém Bonnu. Později vedl slovenskou delegaci při jednání o vstupu do NATO. V roce 2018 se stal velvyslancem ve Spojených státech. V roce 2020 jako nestranický nominant strany Svoboda a solidarita (SaS) nastoupil na post ministra zahraničních věcí ve vládě Igora Matoviče. Z funkce později v době vleklé vládní krize odešel na protest proti němu. Do úřadu se pak ale vrátil po jeho výměně za premiéra Eduarda Hegera. Spolu s dalšími ministry za SaS podal v září 2022 demisi.
Soudce v důchodu
Lídr hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti
Diplomat, bývalý ministr zahraničních věcí
Předseda strany Maďarská aliance
Předseda strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko
Místopředseda parlamentu ze Slovenské národní strany Danko z prezidentských voleb v polovině března odstoupil a podpořil Štefana Harabina.
Předseda sdružení Slovenské Hnutí Obrody odstoupil tři dny před prvním kolem a podpořil Štefana Harabina.
Vědecký pracovník Ústavu paměti národa
Působil v policejním sboru