Libyjský premiér se odmítl sejít se svým sokem Haftarem, mírový dialog má pokračovat

ČTK ČTK
13. 1. 2020 16:25
Premiér libyjské mezinárodně uznávané vlády Faíz Sarrádž se odmítl zúčastnit setkání s polním maršálem Chalífou Haftarem, na němž měly v pondělí obě strany jednat o příměří v severoafrické zemi. Mírové rozhovory nicméně pokračují prostřednictvím Ruska a Turecka. S odvoláním na představitele libyjské vlády o tom informovala agentura TASS.
Premiér libyjské mezinárodně uznávané vlády Faíz Sarrádž.
Premiér libyjské mezinárodně uznávané vlády Faíz Sarrádž. | Foto: Reuters

"Odmítli jsme se sejít s Haftarem, rozhovory se v Moskvě vedou s představiteli Turecka a Ruska," uvedl Chálid Mišrí, předseda legislativního orgánu, která v Libyi zastává funkci senátu.

Haftarova Libyjská národní armáda (LNA) vede proti ozbrojeným silám mezinárodně uznávané Sarrádžovy vlády ofenzivu, při níž minulý týden dobyla strategicky významné město Syrta.

Lev Děngov, který stojí v čele ruské kontaktní skupiny pro Libyi, dříve uvedl, že Sarrádž a Haftar mají v Moskvě dohodnout "podmínky budoucího urovnání v Libyi a mohou i podepsat detailní dohodu o příměří". Možnost osobní schůzky ani jedna strana nepotvrdila, s jistotou se zástupci znesvářených stran měli setkat se zástupci Ruska a Turecka. Představitelé Spojených arabských emirátů a Egypta jsou v Moskvě přítomni jako pozorovatelé.

Polní maršál Haftar vyslyšel výzvu prezidentů Turecka a Ruska, kteří navrhli, aby boje mezi jeho vojskem a vládou v Tripolisu obě strany ukončily 12. ledna. K mírovému řešení vyzvali i zástupci evropských zemí a institucí Evropské unie. Klid zbraní znepřátelené strany víceméně dodržují od půlnoci ze soboty na neděli.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož v pondělí v Moskvě zastupují ministři zahraničí a obrany, novinářům sdělil, že mírové rozhovory pokračují "pozitivním směrem". "Doufám, že v brzké době bude podepsána dohoda o zastavení palby (…) Snažíme se o to, aby bylo příměří v Libyi trvalé," řekl.

Turecký prezident dodal, že se 19. ledna hodlá osobně zúčastnit konference o Libyi v Berlíně, na níž by se měli sejít hlavní aktéři konfliktu. Kromě Německa a Turecka by na summitu mělo mít své zástupce také Rusko či Itálie.

Zatímco Turecko otevřeně podporuje mezinárodně uznanou vládu a Sarrádžovým silám tento týden začali pomáhat turečtí vojenští odborníci, Rusko podle pozorovatelů patří mezi ty země, které vsadily na Haftara. Ačkoliv to Moskva popírá, podle Ankary bojuje po Haftarově boku 2500 ruských žoldnéřů. Polní maršál má také podporu Egypta, Jordánska či Spojených arabských emirátů.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí. Haftarovy jednotky loni v dubnu zahájily tažení na Tripolis a tamní vládu. Při střetech mezi oběma vládami, které soupeří o moc, byly zabity a zraněny stovky civilistů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 56 minutami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy