Paříž - Ještě počátkem loňského roku předpovídala Mezinárodní agentura pro energii (IEA) na léta 2012 - 2020 rychlý nárůst poptávky po ropě a tím pádem i ceny suroviny přesahující sto dolarů za barel.
Ve své páteční prognóze však IEA někdejší předpovědi notně koriguje a hovoří o tom, že do pěti let by ceny měly klesnout na 89 dolarů za barel. Může za to pokračující stagnace evropské ekonomiky a nižší hospodářský růst v Číně, než s jakým se ještě v roce 2011 počítalo.
To vede k nižší poptávce po surovině.
Její cenu v neposlední řadě ovlivní i prudký rozvoj využívání energií z obnovitelných zdrojů, nezbytné úspory na straně velkoodběratelů a změna chování malých spotřebitelů, mimo jiné fakt, že automobilisté začali šetřit benzín.
"Dokonce Čína, hlavní motor růstu poptávky v posledních letech, vykazuje známky zpomalení," píše se ve zprávě, kterou IEA předložila ve svém sídle v Paříži. "V roce 2017 proto očekáváme, že celosvětová poptávka po ropě klesne ve srovnání s letoškem o půl milionu denních barelů."
Cenám ropy by měl napomoci také fakt, že řada zemí plánuje navýšení těžby, byť Venezuela, Irák či Brazílie by surovinu i nadále chtěly prodávat za nejméně sto dolarů za barel.
Katastrofické scénáře se posouvají
Podle některých katastrofických scénářů měl svět začít pociťovat nedostatek ropy již kolem roku 2020. Tyto předpovědi ale počítaly s tím, že Čína a další rychle se rozvíjející země, jako je Brazílie, Jihoafrická republika či Indie, budou potřebovat každým rokem o několik milionů barelů ropy denně navíc.
Produkce ropy v uplynulých letech víceméně stagnovala okolo 75 milionů denních barelů a s poptávkou drželi těžaři krok jen díky extra těžké ropě z kanadských a venezuelských ropných písků, zkapalněnému zemnímu plynu a bionaftě, které dorovnávaly rozdíl k 89 milionům barelů denní poptávky.
Kanada má do pěti let v úmyslu navýšit těžbu z ložisek bitumenů ze současných přibližně 1,6 milionů barelů na takřka dvojnásobek. O totéž usiluje venezuelský vůdce Hugo Chávez, který v roce 2019 počítá se stoprocentním nárůstem produkce až na šest milionů barelů.
O trochu jiná situace je v Iráku a Brazílii. Obě země chtějí do pěti let také těžit dvojnásobek toho, co nyní, v prvním případě to však může ztížit nejasná vnitropolitická situace, ve druhém nejistota panující okolo skutečného objemu nově objevených ložisek.
Irák je nadále zmítán frakčními boji a má silně nestabilní vládu, zatímco Brazílie musela již několikrát snížit odhad toho, kolik ropy se vlastně nalézá na nových polích v moři před Rio de Janeirem.
A tak zatímco některé předpovědi hovořily o ceně okolo 130 dolarů za barel a poptávce převyšující v roce 2020 sto denních barelů, současné prognózy jsou mnohem optimističtější a říkají, že nárůst cen přijde mnohem později, až budou stará ložiska vyčerpaná.
Obchodníci se neradi loučí se starými cenami
K vůbec nejoptimističtějším odhadům dospěl nedávno bývalý špičkový manažer italského ropného koncernu ENI Leonardo Mangeri, který nyní pracuje pro Belferovo středisko pro vědu a mezinárodní otázky při Harvardově univerzitě.
Podle něj do roku 2020 stoupne produkce ropy o dvacet milionů denních barelů.
Mangeri ovšem počítá s velmi příznivými scénáři rozvoje nových ložisek a naopak pracuje s velmi konzervativním koeficientem poklesu těžby ve stávajících nalezištích.
Zatímco italský expert předpokládá, že by produkce ropy na starých ložiscích měla každoročně poklesnout jen o 1,6 procenta, IEA je přesvědčena, že to bude nejméně 4,1 procenta.
V takovém případě by celosvětová produkce ropného ekvivalentu v roce 2020 jen lehce převýšila tu současnou.
Otázkou ovšem je, jak na předpokládané snížení cen ropy zareagují obchodníci s pohonnými hmotami, kteří se jen velmi neradi loučí s cenami, jež jednou dosáhli.
Barel směsné ropy Brent, s níž se obchoduje v Evropě, nyní stojí 114 dolarů, lehká americká ropa 92 USD. Pokud by cena brentu šla do pěti let skutečně pod sto dolarů, prodával by se benzin u čerpacích stanic za méně než pětatřicet korun?
