Do čela Evropské centrální banky lídři EU zvolili Francouzku Christine Lagardeovou, od roku 2011 výkonnou ředitelku Mezinárodního měnového fondu (MMF). Lagardeová byla první ženou na nejvyšším postu v historii MMF, na pozici vystřídala Dominiqua Strausse-Kahna, který musel odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v newyorském hotelu.

Lagardeová si jako šéfka MMF vysloužila uznání za to, že se podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země.

MMF se pod jejím vedením podílel také na pomoci zadluženému Řecku - fond se zúčastnil jednání mezi evropskými institucemi a Aténami během krize. Před třemi roky pak varovala před negativními dopady případného brexitu.

Před nástupem do čela MMF za sebou měla Lagardeová bohaté zkušenosti z politiky. Od června 2007 byla čtyři roky francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu (jako první žena v této funkci a nejdéle sloužící ministr financí Francie od konce druhé světové války).