* Dohodu z roku 1920 považuje Maďarsko dodnes za nespravedlivou * Početné maďarské menšiny žijí na Slovensku, Ukrajině, v Rumunsku a Srbsku * Šéf EK José Barroso vyzval maďarského premiéra, aby jednal se slovenským
Budapešť/Bratislava - Vyhrocené napětí mezi vládami Slovenska a Maďarska znovu vrací z historie zpět do současnosti dokument, podepsaný před devadesáti lety.
Trianonskou dohodu, uzavřenou ve Versailles 4.června 1920. Datum je pro Maďary zapsané v historii nejčernějším písmem.
Dohoda totiž stvrdila "zeštíhlení maďarského státu" z 280 tisíc čtverečních kilometrů na pouhých 93 tisíc.
Konec Velkého Maďarska
Za hranicemi země tak zůstaly tři miliony etnických Maďarů, odkrojené území si mezi sebe rozdělily Československo (konkrétně Slovensko neboli Horní Uhry a také Podkarpatskou Rus), Rumunsko, Jugoslávie, Rakousko a v menší míře také Polsko a dokonce Itálie.
Staré rány se znovu otevírají. Maďarský parlament nedávno přijal zákon o dvojím občanství, kterým mají nárok stát se občany Maďarska i etničtí Maďaři v okolních zemích.
Slovenský parlament zareagoval tím, že kdo tak v zemi pod Tatrami učiní, ztratí nárok na občanství slovenské.
Zákonodárci v Budapešti pak vyhlásili zákonem 4. červen dnem sounáležitosti všech Maďarů. Slovenská národní strana (SNS) naopak odhalila na budově bratislavské pošty pamětní desku, oslavující Trianonskou dohodu.
Dnes hrozí střet v Komárně, dunajském přístavu na slovensko-maďarské hranici. Na oddělených manifestacích se tam setkají stoupenci maďarské ultranacionalistické strany Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko) a příznivci SNS.
Desek bude více
Slovenští národovci chtějí i v Komárně, kde většinu populace tvoří obyvatelé maďarské národnosti, umístit desku.
"Pokud vím, nemají to úředně povolené. Jen doufám, že se vše odehraje v klidu a bez násilí. Maďarská manifestace byla dopředu připravovaná a oznámená, SNS jen hystericky reaguje. Jinak se zákonem o sounáležitosti Maďarů v den podpisu Trianonské dohody souhlasím, Nevím, proč by si všichni Maďaři nemohli tento dne společně připomínat," řekl Aktuálně.cz Ivan Farkaš, místopředseda slovenské Strany maďarské koalice (SMK).
Maďaři vnímali v roce 1920 dohodu jako velkou nespravedlnost, v ulicích Budapešti a dalších měst protestovaly statisíce lidí. Hořkost přetrvává dodnes.
Ukázalo se to v pondělí na semináři Centra pro ekonomiku a politiku o Trianonské smlouvě, kterou moderoval prezident Václav Klaus. Dorazil na ní i maďarský velvyslanec v Praze László Szöke, který prezidentovi vytkl, že nezazněl žádný názor z maďarské strany.
Proti Benešovým dekretům
"Dříve jsem si nedovedl představit, že v hlavním městě spřátelené České republiky mohou taková prohlášení zaznít," uvedl Szöke o příspěvcích řečníků, které obhajovaly Trianonskou dohodu.
"To není obviňování Maďarska z něčeho, to je jen výraz našeho strachu," řekl český prezident, který už dříve ve sporech mezi Bratislavou a Budapeští dal jasně najevo, že jeho podporu má Slovensko.
Budapešť zase dlouhodobě zastává názor, že Benešovy dekrety by se měly zrušit, což je pro českého prezidenta nepřijatelné. Po vydání dekretů přišla o majetek kromě Němců i část Maďarů žijících v tehdejším Československu.
Slovensko-maďarské vztahy zatížily v posledních letech spory o slovenský jazykový zákon, zásah slovenské policie proti maďarským fotbalových fanouškům, diplomatický incident s odmítnutou návštěvou maďarského prezidenta v Komárnu loni 21.srpna a také házení zápalných lahví na slovenskou ambasádu a kulturní středisko v Budapešti.
Barroso: Mluvte spolu
Zákon o dvojím občanství, pro který hlasovala drtivá většina maďarského parlamentu, konflikt ještě více vyhrotil. Navíc v době, kdy Slovensko čekají 12.června parlamentní volby.
Předseda Evropské komise José Barroso včera vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby o kontroverzním zákonu jednal se Slovenskem. Orbán a slovenský premiér Robert Fico se zatím nesešli a schůzku ani neplánují.
Zákon je kritizován také v Rumunsku, kde žije přibližně 1,5 milionu osob maďarské národnosti (na Slovensku zhruba půl milionu, v Srbsku v provincii Vojvodina necelých 300 tisíc, na Ukrajině 160 tisíc).
V Rumunsku došlo k násilným střetům mezi Rumuny a etnickými Maďary v roce 1990. Situace se zklidnila o pět let později po podpisu smlouvy mezi oběma státy, v níž se Maďarsko vzdalo nároků na jakoukoliv část rumunského území a Rumunsko slíbilo dodržovat práva maďarské menšiny.
Trianonská dohoda ze 4.června 1920 je založena na tom, že Maďarsko je spolu s Rakouskem poraženým státem. Kromě územních ztrát ukládala Maďarsku povinnost držet si armádu maximálně o síle 35 tisíc mužů a vyplácet válečné reparace. Dohoda také zasadila tvrdý úder maďarské ekonomice, která přišla o celou řadu zdrojů.
Na konci třicátých let se Maďarsko spojilo s nacistickým Německem a část území získalo zpět, po válce se ale hranice vrátily tam, kde byly po Trianonské dohodě.
