Praha - Pokud se americký a ruský (dříve sovětský) vůdce setkávají na jiném místě než v Moskvě a Washingtonu, je za tím obvykle něco mimořádného.
Podepisují nějakou významnou dohodu (Brežněv a Carter podepsali odzbrojovací smlouvu SALT-2 v roce 1979 ve Vídni), uzavírají určitou epochu a začínají novou (schůzka Bushe staršího a Gorbačova na Maltě v prosinci 1989 formálně ukončila studenou válku) nebo se setkávají poprvé (Bush mladší a Putin spolu poprvé hovořili v roce 2001 ve Slovinsku).
Na seznam měst, kde si vládci nad 95 procenty všech jaderných zbraní na světě podali ruce, včera přibyla i Praha.
Je to důvod k hrdosti a máme to považovat za událost, která zvýší prestiž Česka anebo přinejmenším potvrdí, že Česko vysokou prestiž ve světě má? A stojí to za tu cenu 50 milionů korun za uspořádání a zajištění summitu, které zaplatí čeští daňoví poplatníci?
Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se domnívá, že pro postavení České republiky ve světě neznamená summit velmocí vůbec nic.
"Pro Českou republiku to má velký význam, už jen fakt, že tady je americký prezident. Význam pro postavení Česka ve světě bych nepřeceňoval. Ten nebude spíš žádný. Francie, Německo ani další země ani nezvednou obočí, když uvidí, že se to podepisuje v Praze," uvedl Svoboda pro Aktuálně.cz.
Prezident Václav Klaus razantně odmítl názor, že podpis smlouvy je pro Česko a svět nevýznamnou záležitostí. "Není žádný důvod tento fakt bagatelizovat či karikovat, jak se to v některých případech u nás v posledních dnech děje," prohlásil nejprve prezident.
A po podpisu smluv dodal: "Myslím, že je to větší smlouva, než jsme si do jisté míry mysleli."
V podobném duchu zareagovala světová média. Zprávy o podpisu dohody přenášely televize po celém světě, takže na obrazovkách stovek milionů domácností planety na chvíli problesknou záběry Španělského sálu, Pražského hradu a několik málo sekund i Prahy.
Podívejte se, jak se o Praze informovalo ve světě:
V Rusku se dohoda stala událostí dne, která v televizním zpravodajství zatlačila na druhé místo i státní převrat Kyrgyzstánu.
"Je to historická událost, krok k odzbrojení," hlásila zpravodajská televize Rossija 24, než přenechala prostor prezidentům Dmitriji Medveděvovi a Baracku Obamovi na jejich společné tiskové konferenci.
"Pražská dohoda má klíčový význam pro světovou bezpečnost," zdůraznil První kanál na pozadí Hradu.
V amerických TV Prahu zprvu zastínil osud zasypaných horníků v dole v Západní Virginii. Později však už hlavnímu městu Česka věnovaly velkou pozornost.
Stanice jako CNN či MSNBC průběžně přinášely živé vstupy svých reportérů z Prahy. I když hovořili hlavně o smlouvě, Prahu většinou američtí zpravodajové zmiňovali jako hezkou historickou kulisu celé události. Město i Pražský hrad nezřídka, jako například známý americká moderátor Geroge Stephanopoulos na stanici ABC, popisovali jako "středověké".
Přijede více turistů?
Může to zvýšit atraktivitu Prahy a Česka pro turisty? Místopředseda Asociace cestovních kanceláří a agentur v České republice Tomio Okamura si to nemyslí.
"Domnívám se, že to nebude mít žádný velký efekt. Obama je sice společenskou celebritou a přitahuje pozornost, ale Praha už je tak dost světoznámé město, v počtu přijíždějících turistů je v Evropě na šestém místě a předstihla už Vídeň. Podobná akce jeho atraktivitu asi nezvýší. A co si budeme říkat, ruský prezident turisty rozhodně nenaláká," říká s úsměvem Okamura.
Barack Obama loni přednesl 5.dubna svůj projev o jaderném odzbrojení na Hradčanském náměstí s úmyslem, že za ním bude působivé pražské panorama.
Plán ale překazilo počasí, takže v pozadí za prezidentem viděli televizní diváci hlavně mlhu.
Ve čtvrtek tomu nebylo jinak: Po chladnější noci přišel teplý den a údolí pod Hradem bylo opět v mlženém oparu.
Pamatujete?
Po roce 1989 hostila Praha dvě události, které na ni připoutaly pozornost. Obě se odehrály v Kongresovém paláci.
V roce 2000 zasedání Mezinárodního měnového fondu, které poznamenaly násilné střety policie a antiglobalizačními demonstranty pod Vyšehradem a u Nuselského mostu.
Na témže místě se konal v listopadu 2002 summit NATO. Tam se řešila americko-evropská roztržka kvůli rozdílným názorům na válku v Iráku, který vypukla za necelé čtyři měsíce.
Ještě v roce 1999 se ale podařilo zájem o Prahu napnout i Václavu Havlovi. Když na desáté výročí sametové revoluce předával - také ve Španělském sále - vyznamenání za zásluhy o pád totality Georgi Bushovi staršímu, Michailu Gorbačovovi, Margaret Thatcherové, Helmutu Kohlovi, na dálku Ronaldu Reaganovi a in memoriam Francoisi Mitterrandovi.
Včera mělo Česko možná na delší dobu poslední příležitost "zazářit" ve světě velké diplomacie. Už proto, že další rusko-americká dohoda bude podepsána nejspíš až za několik let.
Mimochodem, Slovensko v pořádaní rusko-amerického summitu Česko předběhlo. Bush a Putin se na Bratislavském hradě sešli v únoru 2005.
Pravda, žádný zásadní dokument tam tehdy nepodepsali...
