Varšava - Za hlasitých protestů se na varšavském vojenském hřbitově konal pohřeb bývalého komunistického prezidenta Wojciecha Jaruzelského, jemuž země uspořádala obřad se státními poctami.
Poslední rozloučení ale provázelo skandování několika stovek jeho odpůrců, jimž vadilo, že generál, který tvrdě potlačil protivládní hnutí v roce 1981, spočine na vojenském hřbitově mezi oběťmi komunismu.
První částí státního pohřbu byla mše, které se zúčastnili prezident Bronislaw Komorowski a exprezident Lech Walesa, další bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski byl rovněž u ukládání urny do země.
Křik a pískot stovek lidí
Ostatky posledního komunistického prezidenta Polska, který zemřel v neděli po dlouhé nemoci ve věku 90 let, přinesli na vojenský hřbitov Powonzki vojáci ve slavnostních uniformách.
Smuteční hudbu vojenské kapely však místy přehlušoval křik a pískot stovek lidí, které policisté drželi ve vzdálenosti několika metrů od pohřebního průvodu. Na transparentech odpůrců státních poct pro komunistického generála stála hesla jako "Powonzki nejsou pro zrádce!" či "Hanba armádě!". Někteří nesli portréty obětí krvavě potlačeného hornického povstání.
"Skromný a oddaný..."
Proslovu nad hrobem se ujal někdejší levicový prezident Aleksander Kwaśniewski, který je spolu s expremiérem Leszkem Millerem jedním z hlavních zastánců Jaruzelského.
"Loučíme se s jedním z nejvýjimečnějších polských politiků, s člověkem skromným a oddaným zájmům Polska," řekl Kwaśniewski.
Po 14. hodině byla urna uložena do země a lidé začali pokojně hřbitov opouštět. Příznivci Jaruzelského zaplnili jeho hrob květinami.
Předchozí mši v katedrále polské armády sloužil biskup Jan Guzdek, který odpověděl řadě kritiků zpochybňujících smysl církevního obřadu pro člověka, jenž většinu života proti náboženství vystupoval. Podle biskupa požádal Jaruzelski v posledních týdnech života o zpověď a jeho rodina si přála mši, což katolická církev nechtěla odmítnout. Po smrti již člověk náleží pouze bohu, řekl Guzdek.
"Rozporuplný člověk"
Ve druhé části mše promluvil Komorowski, který prohlásil, že Jaruzelski si státní pocty zaslouží; současný prezident se ale zmínil také o rozporuplném rozměru osobnosti svého historického předchůdce v úřadě.
Generál měl podle něj podíl na tom, že Polsko přijalo reformy vedoucí k přechodu k demokracii. Byl i zasloužilý frontový voják, který se podílel na boji proti hitlerovskému Německu, zdůraznil Komorowski.
"Jako člověk z pokolení (odborářského hnutí) Solidarity se loučím s jedním z posledních symbolů doby, která mnohým přinesla tragický osud," dotkl se prezident i tvrdých zásahů proti odborářům, které pro mnohé oponenty Jaruzelského vlády včetně Walesy znamenaly věznění.
Pieta za posledního komunistického prezidenta Polska přivedla před katedrálu desítky generálových odpůrců, kteří prostřednictvím transparentů protestovali proti "poctám zrádcům". Došlo i na slovní potyčky se skupinou příznivců Jaruzelského, přítomná policie však podle televize TVP Info zasahovat nemusela.
Protesty proti pohřbu
Mše ani obřadu se nezúčastnil premiér Donald Tusk, který má podle vlastních slov k Jaruzelského historické roli kritický postoj.
Rozhodnutí pochovat Jaruzelského na místě, kde spočinuly ostatky válečných hrdinů a obětí komunismu, vyvolalo již před zahájením pohřbu mnoho odmítavých reakcí.
Přečtěte si blog Martina Nováka: Jaruzelski nebyl polský Husák
Vystoupil proti němu například Lukasz Kamiński, předseda polského Institutu paměti národa zabývajícího se zkoumáním zločinů komunismu.
V pátek uspořádala ve Varšavě veřejný protest i další skupina demonstrantů, kteří svou akci pojali jako tryznu za generála. Symbolicky mu vzdali hold u památníku sovětských vojáků na méně významném varšavském hřbitově, kam položili rakev s rudou hvězdou. Právě zde podle nich měl být Jaruzelski pohřben.
