Praha - Polští státní zástupci se začali zabývat smrtí svých krajanů, kteří zahynuli po zásahu proudem při snaze překročit v Československu železnou oponu. V tiskové zprávě o tom informovala výkonná ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová. Podnět k trestnímu řízení podala právě platforma, jež za hlavního žijícího viníka označuje někdejšího komunistického premiéra a ministra vnitra Lubomíra Štrougala.
"Podle výzkumu provedeného Platformou evropské paměti a svědomí je bývalý člen československého politbyra, Čech Lubomír Štrougal, zodpovědný za smrt alespoň 60 osob zabitých na železné oponě v době komunismu. Za jeho působení ve funkci ministra vnitra byla železná opona nabita 4000-6000 volty, což vedlo ke kruté smrti uprchlíků snažících se překročit hranice směrem na Západ," uvedla platforma. Případy nyní prověřují státní zástupci z polského Ústavu národní paměti.
V souvislosti s použitím vysokého napětí prověřovala Štrougalovu odpovědnost i česká policie, věc však uzavřela jako promlčenou. Dvaadevadesátiletý Štrougal odmítá, že by něco zanedbal nebo zavinil: vypnutí proudu prý zdržela politická vyjednávání.
Trestnímu oznámení od platformy čelí Štrougal s někdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ Miloušem Jakešem také v Německu, a to kvůli smrti pěti Němců na hranicích.
Případnému trestnímu stíhání Štrougala v Polsku či Německu nebrání jeho české občanství - stačí, že budou splněny podmínky pro stíhání podle polského nebo německého práva. Němci či Poláci se mohou na českou stranu obrátit s žádostí o právní pomoc, například ohledně získání informací či důkazů důležitých pro trestní řízení nebo výslechu svědků.
S faktickým budováním železné opony začali komunisté v roce 1951. V letech 1952 až 1957 byl prostor mezi stěnami plotu zaminován, počínaje rokem 1952 byl zátaras doplněn o vodiče vysokého napětí. Elektrický proud byl z plotu vypojen v polovině 60. let.
Informace o Čechoslovácích i cizincích, kteří u ostře střežených hranic zemřeli, poskytuje interaktivní mapa, jež vznikla pod Ústavem pro studium totalitních režimů. Podle jejích autorů zahynulo mezi lety 1948 a 1989 u hranic nejméně 266 lidí. Poláků eviduje aplikace celkem 22 - například třiadvacetiletého Adama, kterého v roce 1960 zabil proud při pokusu o přechod do Německa, nebo dvaatřicetiletého Josefa, jenž o čtyři roky později ze stejného důvodu zemřel při pokusu přejít do Rakouska.
