Brusel - Terorismus či referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie možná vytlačily zprávy o možném porušování právního státu v Polsku z médií, ne však z Evropské komise. Ta se ve středu rozhodla dále stupňovat řízení proti Polsku ve věci porušování základních unijních hodnot.
"Zaznamenali jsme a bereme na vědomí, že několik nedávných kroků na polské straně naznačuje, že se věci vyvíjejí dobrým směrem. Naše základní obavy ale stále nebyly rozptýleny," upozornil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Podle něj nejsou dostatečné ani nedávné změny, které se polská vláda snaží zavést do novely zákona o ústavním soudu. A to i přesto, že řeší některé z dřívějších námitek. "Rozhodli jsme se proto přijít s konkrétními doporučeními, jak by měla polská vláda postupovat, aby ukončila obavy, že polský ústavní soud může naplňovat svůj mandát a efektivně hlídat dodržování ústavního práva."
Komise vládě Práva a spravedlnosti například doporučuje respektovat rozsudek ústavního soudu ze 3. a 9. prosince 2015. To znamená, že tři soudci, kteří byli dosazeni dřívější vládou, se mají opět vrátit do práce a tři soudci, které jmenovala nová vláda bez právního základu, nemohou zastávat tento úřad, dokud nebudou legálně zvoleni.
Polsko teď musí čtyři doporučení komise zavést do tří měsíců, pokud tak neudělá, může s ním Brusel začít řízení, které může skončit až odejmutím hlasovacího práva Varšavy v Radě EU.
Komise vyšetřuje Polsko od ledna
Problém začal v prosinci, kdy nově zvolená vláda Práva a spravedlnosti schválila novelu zákonů o ústavním soudě. Podle opozice měla novela úplně ochromit činnost nejvyšší soudní instituce. Vláda si navíc rovnou do ústavního soudu zvolila pět "svých" soudců. Evropskou komisi zaujal ale také nový mediální zákon a čistky v polských veřejnoprávních médiích.
V lednu proto komise poslala do Polska vytýkací dopis, ve kterém vyjádřila své pochyby nad dodržováním demokratických principů v zemi a obavy z porušování zásad právního státu. Protože se Polsku nepodařilo pochyby komise na společných schůzkách rozptýlit, zahájila komise oficiální proces vyšetřování, zda Varšava zásady právního státu neporušuje. Ten může přitom skončit až odejmutím hlasovacího práva Polska na schůzkách ministrů členských zemí Unie.
Evropská komise má totiž podle pravidel z roku 2014 pravomoc zahájit takové řízení se kteroukoliv členskou zemí, pokud se domnívá, že v ní dochází k porušování základních unijních hodnot. Odebrání hlasovacího práva Polska musí ale předcházet několik kol vyjednávání mezi dotčenou zemí a Evropskou komisí.
Poté by musely ostatní státy Unie jednomyslně dospět k závěru, že polský postup soustavně a dlouhodobě porušuje základní evropské hodnoty. Například maďarský premiér Viktor Orbán se už dříve vyjádřil, že by odejmutí hlasovacího práva Polsku nepodpořil.
