Varšava - Před rokem Polsko zaujal případ soudního exekutora, který zabavil a rychle pod cenou prodal traktor a osobní automobil zemědělce, který neměl dluhy.
Jedinou chybou bylo, že traktor i auto stály před stodolou, která patřila jinému rolníkovi, jenž naopak dluhy měl. A i přes soudní rozhodnutí o zákazu prodeje traktoru ho exekutor prodal.
Exekuce do rozpočtu
Podobným případům by měla zabránit novinka, kterou chystá polské ministerstvo spravedlnosti a o níž informoval list Gazeta Wyborcza.
Soudní exekutoři by se měli stát zaměstnanci soudů a peníze, které vydělají při prodeji zabaveného majetku dlužníků, by měly jít do státního rozpočtu. Nový zákon by měl být hotov do poloviny letošního roku.
Ministerstvo spravedlnost vede Zbigniew Ziobro, jeden z konzervativních jestřábů věrných Jaroslawu Kaczyńskému, šéfovi vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS).
Ziobro kromě toho nyní chystá i novelizaci soudního práva a chce nezávislou prokuraturu opět po letech včlenit pod kontrolu svého ministerstva tak, aby hlavní prokurátor byl náměstkem ministra spravedlnosti.
Gazeta Wyborcza se neoficiálně dozvěděla, že ministerstvo nyní připravuje novinky v exekučním právu. Mezi členy přípravného týmu ale zatím není nikdo z exekutorské komory, pouze experti ministerstva a politici.
"Budou změny, které se dotknou soudních exekucí a statusu exekutora," uvedlo pouze tiskové oddělení ministerstva.
Polští exekutoři, podobně jako ti čeští, nemají kvůli případům, jako je ten z úvodu článku, právě nejlepší pověst. Podle současných předpisů například mohou naúčtovat náklady za vystěhování dlužníka, i když ten se odstěhuje sám.
A protože soudy v Polsku pracují pomalu, náprava škod trvá dlouho, pokud k ní vůbec dojde.
Poptávka veřejnosti
Vratislavské vydání deníku Gazeta Wyborcza například připomíná případ relativně bohaté rodiny podnikatele, který před dvaceti lety přišel kvůli chybě soudu a aktivitě exekutora o veškerý majetek, dobrou pověst i zdraví.
Nejvyšší soud zpochybnil prodeje majetku pod cenou i způsob, jakým byla exekuce vykonána. Rodina, jejíž členové navíc utrpěli zdravotní újmu vlivem stresu (infarkt), se dodnes soudí o škodu ve výši 4,5 milionu zlotých (cca 30 milionů Kč).
Kvůli podobným případům by větší regulace exekutorů jen vyšla vstříc poptávce veřejnosti a konzervativní vláda by tak plnila svůj volební program a sliby. Mezi nimi je větší vstřícnost státního aparátu vůči občanům a řešení potíží, které trápí obyčejné Poláky, což během kampaně neustále opakovala premiérka Beata Szydlová.
Mezi připravovanými změnami je tak především ta, že exekutor už nebude pracovat na vlastní účet, ale to, co vydělá, půjde do státního rozpočtu. A jemu samotnému bude platit soud, u kterého bude působit, což byl model, který v Polsku fungoval do roku 1997.
Plat exekutora by se tak pohyboval na úrovni soudního referenta od 3500 do 6000 zlotých hrubého (v přepočtu 23 až 39 tisíc Kč). Exekutor by měl nárok na příplatky za efektivitu. Další tabulky by určily maximální výši výplaty.
Dnes podle ministerstva spravedlnosti průměrná exekuční kancelář vydělává 46 000 zlotých měsíčně (299 tisíc Kč), z čehož pokrývá plat zaměstnanců a náklady. Ale existuje několik kanceláří, jejichž příjmy jsou ve stovkách tisíc zlotých měsíčně. Podle exekutorů, na které se odvolává Gazeta Wyborcza, jde právě o tyto peníze, které chce stát získat. Oficiální Zemská rada exekutorů nechce zatím neoficiální návrhy komentovat.
Krom toho by exekutor měl také přesně určený obvod, ve kterém může působit. Jeho kancelář a pracovníky by mu zajistil soud, zatímco dnes si je platí a organizuje sám.
