Vláda v Manile protestovala, že série nepřijatelným způsobem zkresluje historii a přiznává Číně právo na spornou zónu v Jihočínském moři. Jde o složitý problém, neboť na strategicky důležitou a na nerostné suroviny potenciálně bohatou oblast si dělá nároky několik zemí: kromě Číny, Filipín a Vietnamu například ještě Malajsie, Indonésie nebo Tchaj-wan. Spory se vyhrocují právě kvůli tomu, že Peking podniká praktické kroky, aby nad ostrovy a vodami kolem nich získal vojenskou kontrolu.
Čína v posledních letech na některých sporných ostrovech buduje vojenskou infrastrukturu a vysílá do přilehlých vod své vojenské lodě. Okolní země, hlavně Vietnam a Filipíny, protestují. A oba státy také naštvalo, že celosvětově sledovaný thriller nároky Číny de facto potvrzuje.
O co tedy vlastně jde a proč asijské země zašly tak daleko, že donutily Netflix ke stažení dílů nebo rovnou celého seriálu?
Thriller se odehrává v lokalitě Pine Gap, přísně střeženém místě v centrální Austrálii nedaleko města Alice Springs. Nachází se zde vojenská základna vybavená satelity a zařízením pro sledování komunikace, společně spravovaná Austrálií a Spojenými státy na základě spojenecké smlouvy.
Fiktivní série Netflixu se věnuje kromě jiného kšeftování některých členů týmu s utajenými informacemi, obavám z vojenských aktivit Číny a také sporům mezi Canberrou a Washingtonem kvůli snaze australské vlády dojednat s Pekingem smlouvu o neutralitě za americkými zády. V seriálu nejsou žádné akční nebo bojové scény, vše se odehrává na základně Pine Gap.
Vietnamu a teď i Filipínám vadí, že scénáristé se sporným Jihočínským mořem nakládají tak, jako by patřilo Číně. Dokonce je v sérii ukázána i příslušná mapa.
Novinář a redaktor Českého rozhlasu Pavel Vondra, který se dlouhodobě zabývá Filipínami a je autorem jediné české knihy o dějinách této země, deníku Aktuálně.cz řekl, že požadavek filipínské vlády zablokovat díly seriálu hodnotí jako symbolické gesto a úlitbu veřejnému mínění.
"Filipínská veřejnost je výrazně proamerická a protičínská, čemuž ale v posledních letech politika prezidenta Rodriga Duterteho moc neodpovídala. Před volbami měl silácká prohlášení, že pojede osobně na čínské ostrovy a zapíchne tam filipínskou vlajku, pak se ale od toho distancoval s tím, že to byl vtip," potvrzuje Vondra, že Duterteho politika byla po jeho zvolení v roce 2016 nakonec jiná.
"Zkoušel se s Číňany dohodnout po dobrém, ale nefungovalo to. Naopak Peking přitvrdil a začal posílat lodě a vojáky na sporné ostrovy. Na kritiku Duterte obvykle reaguje slovy 'Co po mně chcete, mám jim vyhlásit válku?'" popisuje novinář.
Manila zdůvodnila Netflixu své výhrady tvrzením, že pokud se zmíněné pasáže budou dál vysílat, zůstane zafixovaný nesprávný a zavádějící pohled, že Čína má nárok na něco, co jí nepatří. Duterteho předchůdce v prezidentském úřadě Noynoy Aquino Peking zažaloval u Stálého dozorčího soudu v Haagu, který v roce 2016 rozhodl, že Peking nemá nárok na neutrální vody v Jihočínském moři.
"Duterte chtěl získat vstřícnějším postupem čínské investice, ale dopadlo to jako v Česku. Přišlo jich málo, možná ještě méně než sem. Snažil se vztahy vylepšit, ale nic za to nezískal. Naopak Čína přitvrdila. Zajímavostí je, že Filipínci tu oblast nenazývají Jihočínské moře, ale Západofilipínské moře," říká Vondra.
V Číně seriál Pine Gap žádný negativní ani pozitivní ohlas nevyvolal, protože Netflix je tam jako v jedné z mála zemí světa nedostupný.
