Obrazem: Podkarpatská Rus byla perlou Československa. Teď ji Češi začali znovu objevovat

Ukrajinskou obec Koločavu proslavil román Ivana Olbrachta "Nikola Šuhaj loupežník". Na snímku koločavské Muzeum lidové architektury Stare Selo. V pozadí nedaleký horský masiv Čertežyk.
Koločava: hroby českých četníků u koločavského chrámu. Na hřbitově za kostelem jsou pohřbeni čtyři čeští četníci. Hrob Vojtěcha Kubína převezli příbuzní do Příbrami. Hrob druhého strážmistra Oldřicha Hrabala je krajní zleva. Napravo od něj jsou hroby strážmistrů Josefa Hochmana a Josefa Zelenky (náhrobek je poškozený). Hrabal a Kubín zahynuli rukou Nikoly Šuhaje, Zelenku zastřelil vojenský dezertér Vasyl Rošynec z Negrovce, Hochmana skolila nemoc.
Hamr v Lysyčově (obec), okres Iršava je snad jediným používaným hamrem v Evropě. Slouží nejenom jako muzejní exponát a turistická atrakce, ale i jako běžná vesnická kovárna. Vyrábí se zde jednoduché ruční nářadí pro okolní vesnice a pro turisty na počkání i podkovy pro štěstí. Na snímku mohutné kladivo, poháněné vodním kolem.
Jasinja (obec městského typu), okres Rachiv: chrám Nanebevstoupení Páně (1824), památka světového dědictví UNESCO, pohoří Svydovec. Jasinja je typickou horskou vesnicí. V době první Československé republiky si obec s 9000 obyvateli udržela status vesnice. Dnes je obcí městského typu. Za první republiky se místní kostel a zvonice proslavily, dostaly se do mnoha alb, průvodců, na pohlednice, a dokonce na unikátní poštovní známku Karpatské Ukrajiny. Právě do Jasinji vedla mezi válkami nejdelší tuzemská železniční trať. Již od roku 1920 jezdily z Prahy do Jasinji rychlíky, které zdolávaly cestu o délce více než tisíc kilometrů za 18,5 hodiny. Od Čopu vedla železnice podél řeky Tisy a na jednom místě přecházela na její levý břeh, na území Rumunska (čtyři stanice), aby se poté vlaky vracely na pravý čs. břeh. Vlaky jezdily z Prahy do Jasinji až do roku 1938.
Strukivský chrám v Jasinji na poštovní známce Karpatské Ukrajiny.
Foto: Průvodce Zakarpatí, Academia
Štěpán Plaček Jan Gazdík Štěpán Plaček, Jan Gazdík
4. 2. 2018 13:07
Osm režimů přežila někdejší Podkarpatská Rus. Češi ji znovu objevují až v současnosti.

Podkarpatské Rusi (nyní ukrajinská Zakarpatská oblast) vládlo v historii osm režimů. Včetně toho československého v letech 1919 až 1939. Přesto si jakýmsi zázrakem zachovala svébytný původní ráz s desítkami nářečí a nezaměnitelnými kulturními zvyklostmi.

Prvorepublikové Československo prospělo Podkarpatské Rusi ekonomicky i kulturně. Svědčí o tom nejenom mnohé architektonicky cenné stavby, které slouží dodnes svému účelu, ale také vzpomínky pamětníků na dvacetiletí demokracie a nebývalé prosperity.

Na rostoucí (respektive obnovený) zájem Čechů o Zakarpatí zareagovala ukrajinská odbornice na památky Olena Krušynská ojedinělým průvodcem "krajem Nikoly Šuhaje", romány i filmem zromantizovaného kriminálníka. Krajem, který si stále zachovává drsný a panenský ráz. Možná právě tento důvod láká tisíce českých turistů k jeho (znovu)objevování. 

 

Právě se děje

před 41 minutami

Britský on-line prodejce oblečení Boohoo koupil Debenhams

Britský on-line prodejce oblečení Boohoo koupil za 55 milionů liber zkrachovalý maloobchodní řetězec Debenhams. Zaměstnance ale nechce, ohroženo je tak 12 000 pracovních míst.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Veterináři na Táborsku prověří kvůli ptačí chřipce chovy drůbeže

Veterináři dnes zkontrolují drobné chovy drůbeže v Dlouhé Lhotě na Táborsku, kde se minulý týden prokázal výskyt ptačí chřipky. Zkontrolují i tři velké komerční chovy v okruhu deseti kilometrů od obce. Prověřují také několik úhynů volně žijících ptáků v kraji, řekl v pondělí za Státní veterinární správu Petr Majer. O situaci v pondělí jednal i krizový štáb kraje, jak řekla Hana Brožková z kanceláře hejtmana.

Veterináři vytvoří soupis komerčních chovů v pásmu deseti kilometrů kolem místa nálezu, zkontrolují i komerční chovy. O víkendu dostaly podniky informace, jak chovy víc zabezpečit. V Dlouhé Lhotě utratili 23. ledna 17 ptáků z malochovu s potvrzenou ptačí chřipkou.

"V současné době jsou (na místě) dvě skupiny veterinárních inspektorů, z nichž ta první působí přímo v obci Dlouhá Lhota. Jsou v kontaktu se starostkou a během dne obcházejí místní drobné chovatele a prověřují zdravotní stav drůbeže a to, jak jsou chovy zabezpečené proti kontaktu s volně žijícími ptáky, zejména s vodními, kterých je v okolí hodně," řekl Majer. Těchto chovatelů by mělo být v obci okolo dvaceti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy