Obrazem: Podkarpatská Rus byla perlou Československa. Teď ji Češi začali znovu objevovat

Ukrajinskou obec Koločavu proslavil román Ivana Olbrachta "Nikola Šuhaj loupežník". Na snímku koločavské Muzeum lidové architektury Stare Selo. V pozadí nedaleký horský masiv Čertežyk.
Koločava: hroby českých četníků u koločavského chrámu. Na hřbitově za kostelem jsou pohřbeni čtyři čeští četníci. Hrob Vojtěcha Kubína převezli příbuzní do Příbrami. Hrob druhého strážmistra Oldřicha Hrabala je krajní zleva. Napravo od něj jsou hroby strážmistrů Josefa Hochmana a Josefa Zelenky (náhrobek je poškozený). Hrabal a Kubín zahynuli rukou Nikoly Šuhaje, Zelenku zastřelil vojenský dezertér Vasyl Rošynec z Negrovce, Hochmana skolila nemoc.
Hamr v Lysyčově (obec), okres Iršava je snad jediným používaným hamrem v Evropě. Slouží nejenom jako muzejní exponát a turistická atrakce, ale i jako běžná vesnická kovárna. Vyrábí se zde jednoduché ruční nářadí pro okolní vesnice a pro turisty na počkání i podkovy pro štěstí. Na snímku mohutné kladivo, poháněné vodním kolem.
Jasinja (obec městského typu), okres Rachiv: chrám Nanebevstoupení Páně (1824), památka světového dědictví UNESCO, pohoří Svydovec. Jasinja je typickou horskou vesnicí. V době první Československé republiky si obec s 9000 obyvateli udržela status vesnice. Dnes je obcí městského typu. Za první republiky se místní kostel a zvonice proslavily, dostaly se do mnoha alb, průvodců, na pohlednice, a dokonce na unikátní poštovní známku Karpatské Ukrajiny. Právě do Jasinji vedla mezi válkami nejdelší tuzemská železniční trať. Již od roku 1920 jezdily z Prahy do Jasinji rychlíky, které zdolávaly cestu o délce více než tisíc kilometrů za 18,5 hodiny. Od Čopu vedla železnice podél řeky Tisy a na jednom místě přecházela na její levý břeh, na území Rumunska (čtyři stanice), aby se poté vlaky vracely na pravý čs. břeh. Vlaky jezdily z Prahy do Jasinji až do roku 1938.
Strukivský chrám v Jasinji na poštovní známce Karpatské Ukrajiny.
Foto: Průvodce Zakarpatí, Academia
Štěpán Plaček Jan Gazdík Štěpán Plaček, Jan Gazdík
4. 2. 2018 13:07
Osm režimů přežila někdejší Podkarpatská Rus. Češi ji znovu objevují až v současnosti.

Podkarpatské Rusi (nyní ukrajinská Zakarpatská oblast) vládlo v historii osm režimů. Včetně toho československého v letech 1919 až 1939. Přesto si jakýmsi zázrakem zachovala svébytný původní ráz s desítkami nářečí a nezaměnitelnými kulturními zvyklostmi.

Prvorepublikové Československo prospělo Podkarpatské Rusi ekonomicky i kulturně. Svědčí o tom nejenom mnohé architektonicky cenné stavby, které slouží dodnes svému účelu, ale také vzpomínky pamětníků na dvacetiletí demokracie a nebývalé prosperity.

Na rostoucí (respektive obnovený) zájem Čechů o Zakarpatí zareagovala ukrajinská odbornice na památky Olena Krušynská ojedinělým průvodcem "krajem Nikoly Šuhaje", romány i filmem zromantizovaného kriminálníka. Krajem, který si stále zachovává drsný a panenský ráz. Možná právě tento důvod láká tisíce českých turistů k jeho (znovu)objevování. 

 

Právě se děje

před 30 minutami

Británie chce příští rok zakázat vstup trestaným unijním občanům

Británie chce od 1. ledna příštího roku zakázat vstup na své území všem občanům Evropské unie odsouzeným k více než ročnímu trestu vězení. Podle britských médií by po konci brexitového přechodného období pro občany EU platila stejně přísná pravidla, jako pro zbytek světa. O návrhu ministryně vnitra Priti Patelové bude ve čtvrtek jednat britský parlament.

Do konce přechodného období, které skončí 31. prosince, platí pravidla z doby britského členství v unii a tak země může jejím občanům včetně Čechů zamítnout vstup jen ze závažných důvodů. Podle nově navrhovaného řešení by do Británie od příštího roku nesměli občané EU odsouzení k delšímu než ročnímu trestu odnětí svobody nebo osoby, které v posledním roce spáchaly trestný čin.

Britský plán má však jednu trhlinu. Počítá totiž s využitím Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS). Pokud se ale nepodaří Londýnu s Bruselem uzavřít dohodu o budoucích vztazích, nebude k němu mít Británie přístup. Řešením by mohl být přístup k informacím díky členství v Interpolu.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Vydavatelství Mafra se musí omluvit Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky

Vydavatelství Mafra se musí omluvit bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky. Rozhodl o tom ve čtvrtek pravomocně pražský městský soud. Ze znaleckých posudků totiž vyplynulo, že politik zaplatil zhruba běžnou částku. Omluva musí vyjít na první straně deníku Mladá fronta Dnes i na webu iDnes.cz. 

"Je to nepravdivé tvrzení, což bylo bezpečně zjištěno v odvolacím řízení," uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad. Články pak podle něj navodily pocit, že Chovanec získal velmi levně byt a prodávající za to získali možnost ucházet se o státní zakázky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy