Obrazem: Podkarpatská Rus byla perlou Československa. Teď ji Češi začali znovu objevovat

Ukrajinskou obec Koločavu proslavil román Ivana Olbrachta "Nikola Šuhaj loupežník". Na snímku koločavské Muzeum lidové architektury Stare Selo. V pozadí nedaleký horský masiv Čertežyk.

Koločava: hroby českých četníků u koločavského chrámu. Na hřbitově za kostelem jsou pohřbeni čtyři čeští četníci. Hrob Vojtěcha Kubína převezli příbuzní do Příbrami. Hrob druhého strážmistra Oldřicha Hrabala je krajní zleva. Napravo od něj jsou hroby strážmistrů Josefa Hochmana a Josefa Zelenky (náhrobek je poškozený). Hrabal a Kubín zahynuli rukou Nikoly Šuhaje, Zelenku zastřelil vojenský dezertér Vasyl Rošynec z Negrovce, Hochmana skolila nemoc.

Hamr v Lysyčově (obec), okres Iršava je snad jediným používaným hamrem v Evropě. Slouží nejenom jako muzejní exponát a turistická atrakce, ale i jako běžná vesnická kovárna. Vyrábí se zde jednoduché ruční nářadí pro okolní vesnice a pro turisty na počkání i podkovy pro štěstí. Na snímku mohutné kladivo, poháněné vodním kolem.

Jasinja (obec městského typu), okres Rachiv: chrám Nanebevstoupení Páně (1824), památka světového dědictví UNESCO, pohoří Svydovec. Jasinja je typickou horskou vesnicí. V době první Československé republiky si obec s 9000 obyvateli udržela status vesnice. Dnes je obcí městského typu. Za první republiky se místní kostel a zvonice proslavily, dostaly se do mnoha alb, průvodců, na pohlednice, a dokonce na unikátní poštovní známku Karpatské Ukrajiny. Právě do Jasinji vedla mezi válkami nejdelší tuzemská železniční trať. Již od roku 1920 jezdily z Prahy do Jasinji rychlíky, které zdolávaly cestu o délce více než tisíc kilometrů za 18,5 hodiny. Od Čopu vedla železnice podél řeky Tisy a na jednom místě přecházela na její levý břeh, na území Rumunska (čtyři stanice), aby se poté vlaky vracely na pravý čs. břeh. Vlaky jezdily z Prahy do Jasinji až do roku 1938.

Strukivský chrám v Jasinji na poštovní známce Karpatské Ukrajiny.

Zobrazit 23 fotografií

Foto: Průvodce Zakarpatí, Academia

Štěpán Plaček, Jan Gazdík

4. 2. 2018 13:07

Osm režimů přežila někdejší Podkarpatská Rus. Češi ji znovu objevují až v současnosti.

Podkarpatské Rusi (nyní ukrajinská Zakarpatská oblast) vládlo v historii osm režimů. Včetně toho československého v letech 1919 až 1939. Přesto si jakýmsi zázrakem zachovala svébytný původní ráz s desítkami nářečí a nezaměnitelnými kulturními zvyklostmi.

Prvorepublikové Československo prospělo Podkarpatské Rusi ekonomicky i kulturně. Svědčí o tom nejenom mnohé architektonicky cenné stavby, které slouží dodnes svému účelu, ale také vzpomínky pamětníků na dvacetiletí demokracie a nebývalé prosperity.

Na rostoucí (respektive obnovený) zájem Čechů o Zakarpatí zareagovala ukrajinská odbornice na památky Olena Krušynská ojedinělým průvodcem "krajem Nikoly Šuhaje", romány i filmem zromantizovaného kriminálníka. Krajem, který si stále zachovává drsný a panenský ráz. Možná právě tento důvod láká tisíce českých turistů k jeho (znovu)objevování.

Prohlédnout si 23 fotografií