Vilnius - Touhu po svobodě lze vyjádřit i spojením rukou.
Přesně před dvaceti lety se lidé v pobaltských republikách chytli za ruce, aby ukázali tehdejšímu Sovětskému svazu, že touží po nezávislosti. Asi dva miliony Lotyšů, Litevců a Estonců tehdy vytvořily na protest proti sovětské okupaci Pobaltí řetěz spojující hlavní města Tallin, Rigu a Vilnius.
Tzv. Baltskou cestu tehdy zastínil pád Berlínské zdi, který přišel o dva měsíce později a který odstartoval pád celé železné opony. Had dlouhý 600 kilometrů je však důkazem toho, že i v sovětských republikách lidé sdíleli touhu po svobodě a nezávislosti a byli připraveni ji dát najevo.
"Měla jsem pocit, že jsem snad celou tu dobu předtím spala a najednou mi někdo nabídl, abych se probudila," cituje agentura AFP Ingu Gruberovou, která se akce účastnila.
"Na ten pocit solidarity nikdy nezapomenu," říká estonský právník Ulo Nugis, který v letech 1992 až 1995 pomáhal s transformací země.
Oba pamětníci "řetězu" se účastní oslav, které o víkendu pobaltské republiky uspořádaly. Součástí oslav byl i několikakilometrový běh, a mezi běžci je zapsán i lotyšský prezident Valdis Zatlers.
"Před dvaceti lety Lotyši, Estonci a Litevci spojili ruce, aby spolu snili sen o svobodě," řekl agentuře AFP sedmý prezident svobodného Lotyšska. "Síla jednoty těchto třech malých národů znamenalo, že si nás svět konečně všiml," popisuje tehdejší význam události Valdis Zatlers.
O významu tohoto netradičního protestu nepochybovalo ani UNESCO, když záznam z akce v roce 2009 zapsalo do seznamu Paměť světa.
Symbolické datum
23. srpen 1989 však nebylo náhodné datum. Byl to totiž 50. výročí nechvalně proslulého sovětsko-německého paktu "Molotov-Ribbentrop".
Jeho prostřednictvím tehdejší Sovětský svaz v čele s Josifem Stalinem a nacistické Německo Adolfa Hitlera uzavřely dohodu o neútočení a v tajném dodatku si rozdělily sféry vlivu, což mělo mít v následujících letech ničivé důsledky pro země střední a východní Evropy.
Baltské republiky tehdy připadly Sovětskému svazu. Desítky tisíc lidí z Pobaltí byly deportovány nebo zabity. Nezávislosti na Moskvě se všechny tři republiky dočkaly až v roce 1991.
Všechny tři jsou nyní členy Severoatlantické aliance (NATO) a všechny tři v roce 2004 vstoupily do Evropské unie. Po letech, kdy je Evropa považovala za ekonomické "tygry", všechny tři nyní trpí ekonomickou krizí.
Podle litevské prezidentky Dalii Grybauskaiteové to oživuje vzpomínky na srpnové události roku 1989.
"Vzájemná podpora se opět projevuje jako důležitá věc. Věřím, že společnými silami můžeme zredukovat důsledky recese na minimum a čelit tak výzvám, které nám tato doba připravila," říká Dalia Grybauskaiteová.
