Sofie/Ankara - Tureckému členství v Evropské unii se do cesty staví další překážka. Bulharsko totiž požaduje, aby Ankara odškodnila rodiny Bulharů odsunutých Turky po druhé balkánské válce v roce 1913.
Osmanská říše se tehdy rozhodla získat své ztracené državy v evropské Thrákii a své domovy tu opustilo na 200 tisíc Bulharů.
Roku 1923 vznikla na troskách Osmanské říše sekulární Turecká republika, která o dva roky později uzavřela s Bulharskem dohodu o odškodnění. Podle Sofie však nikdy nebyla naplněna.
"Turecko si jistě může dovolit zaplatit tuto sumu, je to přeci šestnáctá největší ekonomika světa," prohlásil v interview pro bulharský list 24 Chasa ministr bez portfeje Božidar Dimitrov, který má na starosti chod Agentury pro Bulhary žijící v zahraničí (ABA). "Jednou ze tří podmínek plného tureckého členství v EU je vyřešení problému thráckých uprchlíků."
Jako sumu nutnou pro odškodnění uprchlíků uvedl ministr částku dvaceti miliard dolarů (360 miliard korun).
Podle tiskového oddělení bulharské vlády nejsou Dimitrovova slova jen názorem jednoho ministra.
"Jedná se o oficiální vládní politiku. Máme zde smlouvu mezi oběma stranami z roku 1925," řekl v pondělí serveru EUobserver Veselin Ninov z tiskového úřadu bulharské vlády.
Podle Ninova je tu i možnost, že by Bulharsko mohlo turecký vstup blokovat, na rozdíl od Dimitrova však uvedl nižší množství peněz, které by měli Turci zaplatit. Jde údajně o deset až dvanáct miliard dolarů (180 až 220 miliard korun).
Řešením sporu se už podle Ninova zabývá společná bulharsko-turecká mezivládní pracovní skupina a bulharský premiér Bovko Borisov chce požadavky Sofie dále tlumočit při své státní návštěvě Turecka v lednu nebo únoru.
Ankara však odmítá, že by Bulharsko oficiálně o odškodnění požádalo.
"Nejsou zde žádné oficiální pokusy o takovouto věc. Je v zájmu obou zemí, aby turecko-bulharské vztahy, které jsou na tom velmi dobře, zůstaly tak, jak jsou," řekl dle tureckého serveru www.worldbulletin.net na úterní tiskové konferenci turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu.
"V minulosti nedošlo k jednostranné imigraci. Téměř dva miliony Turků muselo opustit domovy v Bulharsku a vrátit se do Turecka. Jakákoliv diskuze těchto historických záležitostí vyžaduje širší a rozsáhlejší debatu...výhodnější by bylo vyhnout se takovýmto prohlášením, která mohou vzájemné přátelství poškodit," dodal Davutoglu.
Proti bulharským Turkům vedl v sedmdesátých a osmdesátých letech nacionalistickou kampaň například bulharský komunistický pohlavár Todor Živkov. Bulharští Turci si museli pobulharšťovat svá jména a po otevření hranic s Tureckem opustilo na konci jara a v létě 1989 zemi až 300 tisíc etnických Turků. Třetina se ale později vrátila zpět.
Cílem Živkovovy kampaně, která zasáhla i bulharské muslimy, byl údajný "návrat ke kořenům". Bulharští Turci se měli vrátit ke své "původní identitě", kterou "ztratili" během předchozího panství Osmanské říše.
Muslimové tvoří 12 procent bulharského obyvatelstva, většinou jde právě o etnické Turky.
