Část I.
Planeta se v posledních desetiletích otepluje rychlostí, která nemá obdoby. Za uplynulých 140 let se na Zemi zvýšila teplota průměrně o jeden stupeň. Jsou ale oblasti, které se oteplují i dvakrát rychleji. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, nezvratně roste. Dnes dosahuje takových hodnot, které na Zemi nebyly za celou existenci lidstva. Podívejte se ve velké grafice, jak se planeta od 19. století až do současnosti zahřívá.
Za podpory společností 
Oteplující se Země
Barva na modelu Země představuje takzvanou teplotní anomálii. To je rozdíl mezi aktuální teplotou a průměrnou teplotou pro daný den v předindustriálním období. Červená křivka pod modelem Země znázorňuje na časové ose od roku 1884 do roku 2018 zvyšování emisí CO2 v atmosféře. Skrze konkrétní symboly lidské činnosti ukazuje podíl člověka na změnách klimatu. Koncentrace CO2 se uvádí v jednotkách ppm (parts per million), tedy označuje počet částic CO2 v jednom milionu molekul vzduchu. Vybrané milníky lidské činnosti, přispívající k ohřívání planety, si můžete prohlédnout scrollováním níže. Animaci lze zobrazit také jako video.
Uhelné elektrárny, automobilová, letecká i lodní doprava jsou hlavním zdrojem vysokých emisí, kterými člověk znečišťuje ovzduší a způsobuje globální oteplování. Vypouštění škodlivého CO2 do atmosféry je provázané s technologickým i ekonomickým pokrokem lidstva, které v grafice symbolizuje jedenáct historických milníků.
Zvyšování průměrné teploty na Zemi je navíc jen jedním z mnoha dopadů, které klimatická změna přináší. Podle vědců vlivem zahřívání planety tají vysokohorské i mořské ledovce, roste hladina světového oceánu, propukají lesní požáry, kolísá počasí a častěji dochází k teplotním extrémům, povodním nebo naopak ničivému suchu. Vysoká koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vede k okyselování moří, vymírají korálové útesy, migrační cesty ryb a podmořský život vůbec se mění.
Dopady klimatických změn pociťuje i Česko. Zemědělci bojují s nedostatkem spodní vody, české lesy oslabují horka a ničí je kůrovec, po teplých a mírných zimách bez sněhu přicházejí do českých podhůří silné deště a povodně. Všem těmto důsledkům klimatické změny se na Aktuálně.cz věnujeme v klimatickém speciálu Planeta v nouzi. Jeho druhou část naleznete zde.
#PALINASKLIMA
Články speciálu Planeta v nouzi
Projekt vznikl za podpory společností
| Text | Simona Fendrychová |
|---|---|
| Grafika, kódování, úprava videí | Jiří Kropáček |
| Editor | Jan Hejl |
| Úprava videí | Blahoslav Baťa |
| Grafika vznikla ve spolupráci s projektem Fakta o klimatu. Mapový podklad - NASA, Data CO2 - scrippsco2.ucsd.edu Fotografie a videa: Reuters, Shutterstock, Pexels | |