Část I.
Planeta se v posledních desetiletích otepluje rychlostí, která nemá obdoby. Za uplynulých 140 let se na Zemi zvýšila teplota průměrně o jeden stupeň. Jsou ale oblasti, které se oteplují i dvakrát rychleji. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, nezvratně roste. Dnes dosahuje takových hodnot, které na Zemi nebyly za celou existenci lidstva. Podívejte se ve velké grafice, jak se planeta od 19. století až do současnosti zahřívá.
Barva na modelu Země představuje takzvanou teplotní anomálii. To je rozdíl mezi aktuální teplotou a průměrnou teplotou pro daný den v předindustriálním období. Červená křivka pod modelem Země znázorňuje na časové ose od roku 1884 do roku 2018 zvyšování emisí CO2 v atmosféře. Skrze konkrétní symboly lidské činnosti ukazuje podíl člověka na změnách klimatu. Koncentrace CO2 se uvádí v jednotkách ppm (parts per million), tedy označuje počet částic CO2 v jednom milionu molekul vzduchu. Vybrané milníky lidské činnosti, přispívající k ohřívání planety, si můžete prohlédnout scrollováním níže. Animaci lze zobrazit také jako video.
Moderní éra začínáOd parního stroje přes železnici, první spalovací motor až po obrovské továrny. Začíná moderní éra. Lidstvo těží ropu, spaluje uhlí a znečišťuje ovzduší.
Revoluce v dopravěV roce 1908 představil Henry Ford první sériově vyráběný, a tedy cenově dostupný vůz. Odstartoval tím masovou popularitu osobních automobilů. Jen loni se jich na světě vyrobilo přes 90 milionů. Po celé planetě aut jezdí víc než miliarda. V EU automobilová doprava vypouští 15 % všech emisí.
Černé zlatoV roce 1930 byla objevena obrovská naleziště ropy v americkém Texasu, těžba dosahuje vrcholu o 40 let později. Uvolňuje se při ní velké množství metanu, který ohřívá atmosféru. Skoro 90 procent emisí CO2 pak pochází ze spalování fosilních paliv, mezi něž ropa patří.
Od jídelníčku k emisímBratři McDonaldovi v roce 1940 otevírají první restauraci. Začíná éra rychlého občerstvení a hamburgerů. Chov hospodářských zvířat podle odhadů OSN produkuje 14,5 procenta všech skleníkových plynů vypuštěných člověkem.
Pokrok navzdory válceNazdory milionům mrtvých druhá světová válka, která začala v roce 1939, přinesla obrovský technologický rozvoj. Strategie mocností byly z velké části vedeny snahou o ovládnutí ropných zdrojů.
Daň za rychlostV roce 1976 vzlétá první komerční let nadzvukového Concordu přes Atlantik. Cesta z Evropy do USA se zkracuje na tři hodiny. Z technologického pokroku těží letecká doprava dodnes. Patří mezi nejrychleji rostoucí zdroje emisí.
Obři na moříchNa moře v roce 1979 vyplouvá japonský supertanker, nejdelší loď na světě. Po moři se každý rok převáží přes 11 miliard tun nákladu, tedy 90 procent veškerého zboží. Dopravní lodě ročně spálí přes 300 milionů tun paliva a vyprodukují kolem 940 milionů tun CO2.
Zrod nové velmociZačíná obrovský ekonomický boom Číny. S hospodářským růstem od roku 1980 masivně roste spotřeba uhlí. Posledních 16 let Čína produkuje nejvíc emisí ze všech států světa.
Síla přírodyPlanetu zasahuje klimatický jev El Niño, který jednou za několik let extrémně mění počasí. V roce 1998 byl mimořádně silný, globální teplota dočasně stoupla o 1,5 stupně Celsia, Kalifornii postihly obrovské deště a Indonésii historické sucho.
Uhelné elektrárny, automobilová, letecká i lodní doprava jsou hlavním zdrojem vysokých emisí, kterými člověk znečišťuje ovzduší a způsobuje globální oteplování. Vypouštění škodlivého CO2 do atmosféry je provázané s technologickým i ekonomickým pokrokem lidstva, které v grafice symbolizuje jedenáct historických milníků.
Zvyšování průměrné teploty na Zemi je navíc jen jedním z mnoha dopadů, které klimatická změna přináší. Podle vědců vlivem zahřívání planety tají vysokohorské i mořské ledovce, roste hladina světového oceánu, propukají lesní požáry, kolísá počasí a častěji dochází k teplotním extrémům, povodním nebo naopak ničivému suchu. Vysoká koncentrace skleníkových plynů v atmosféře vede k okyselování moří, vymírají korálové útesy, migrační cesty ryb a podmořský život vůbec se mění.
Dopady klimatických změn pociťuje i Česko. Zemědělci bojují s nedostatkem spodní vody, české lesy oslabují horka a ničí je kůrovec, po teplých a mírných zimách bez sněhu přicházejí do českých podhůří silné deště a povodně. Všem těmto důsledkům klimatické změny se na Aktuálně.cz věnujeme v klimatickém speciálu Planeta v nouzi. Jeho druhou část naleznete zde.
#PALINASKLIMA
Text | Simona Fendrychová |
---|---|
Grafika, kódování, úprava videí | Jiří Kropáček |
Editor | Jan Hejl |
Úprava videí | Blahoslav Baťa |
Grafika vznikla ve spolupráci s projektem Fakta o klimatu. Mapový podklad - NASA, Data CO2 - scrippsco2.ucsd.edu Fotografie a videa: Reuters, Shutterstock, Pexels |