Turín (Itálie) - Papež František se v neděli pomodlil před turínským plátnem, jednou z nejuctívanějších katolických relikvií, která podle legendy nese otisk těla umučeného Krista po jeho sejmutí z kříže.
Zároveň nejvyšší představitel katolické církve během své první návštěvy severoitalského města vybídl Západ, aby nezacházel s běženci jako se zbožím. Odmítl přitom demonstrace namířené proti přistěhovalcům, které lze pozorovat kupříkladu na průmyslovém severu Itálie.
Papež přiletěl z Říma do severoitalského Turína ráno a z letiště zamířil přímo do katedrály, kde je nyní plátno od dubna veřejně vystaveno. Ve svatostánku se pomodlil a několik minut tiše poseděl před relikvií, kterou chrání sklo.
Pro Františka je dvoudenní návštěva Turína další z cest po Itálii; v pondělí se zde setká i se svými příbuznými.
Františka čekají v Turíně setkání s místními duchovními, ale také s mladými delikventy, přistěhovalci a bezdomovci. František opakovaně upozorňuje, že církev by měla věnovat zvláštní pozornost těm nejchudším a nejzranitelnějším, a během cest se snaží své výzvy naplňovat i osobně.
Papež se zastal uprchlíků
Nejvyšší představitel katolické církve během své první návštěvy severoitalského města vybídl Západ, aby nezacházel s běženci jako se zbožím. Odmítl také demonstrace namířené proti přistěhovalcům, které lze pozorovat kupříkladu na průmyslovém severu Itálie.
"Pokud přistěhovalectví zvyšuje konkurenci, migranti nemohou být považováni za viníky, neboť jsou oběťmi nespravedlnosti... a válek," citovala papeže agentura AFP. František se vyslovil také proti nešvarům v italské společnosti, mimo jiné proti mafiánským úmluvám, úplatkům a korupci, "která je dnes tak častá, že už vypadá jako normální chování".
Na pozdějším setkání s tisícovkami mladých pronesl svá dosud nejostřejší slova proti zbrojnímu průmyslu, napsala agentura Reuters. Lidé, kteří vyrábí zbraně nebo investují do zbrojního odvětví, jsou podle Františka pokrytci, pokud se nazývají křesťany.
Odsoudil také politiku světových velmocí, které podle něj nedokázaly jednat, když se během druhé světové války objevily špionážní zprávy se signály o transportech Židů, křesťanů, homosexuálů a dalších do táborů smrti. "Velké mocnosti si Evropu rozdělily jako dort," uvedl podle agentury AP František k politice světových hráčů ve 30. a 40. letech minulého století.
Zmínil se v této souvislosti mimo jiné o "tragédii šoa", což je termín, který pro holocaust používají někteří Židé. Vyjádřil také lítost nad smrtí křesťanů v gulazích za sovětského diktátora Josefa Stalina.
Při zmínce o událostech první světové války František upozornil na "velkou tragédii Arménie", slovo genocida ale pro masakry Arménů tentokrát nepoužil. V letech 1915 až 1917 bylo v Turecku usmrceno 1,5 milionu Arménů. Papež v dubnu hovořil o tomto hromadném vraždění jako o genocidě, což v Turecku vyvolalo velké rozhořčení.
