Řím - Polovina dubna je pro papeže Benedikta XVI. významná hned dvěma daty. Dnes - 16.dubna - slaví dvaaosmdesáté narozeniny a 19.dubna tomu budou rovné čtyři roky, co jej konkláve zvolila v pořadí 265. hlavou římskokatolické církve.
Jsou to ale také čtyři roky nezvykle bohaté na kritiku, nepochopení a kontroverze.
Krátce po svém zvolení byl Benedikt označován jako "papež kontinuity". Patřil totiž ve Vatikánu k nejbližším důvěrníkům Jana Pavla II.
Od roku 1981 stál v čele vlivné Kongregace pro nauku víry, takže byl v katolické hierarchii de facto mužem číslo dvě hned za Janem Pavlem II.
Potvrzují se ale spíše odlišnosti obou posledních papežů. Benedikt méně cestuje a na rozdíl od svého předchůdce, který dokázal oslovovat široké davy i mládež, se necítí jako doma na masových shromážděních.
Benedikt také dal za pravdu předpokladům, že za jeho pontifikátu se utlumí dialog s jinými křesťanskými církvemi i jinými náboženstvími.
Během prvních čtyř let Benedikt XVI. stihl rozzlobit Židy, muslimy, vědce, lékaře, politiky a - což je z jeho hlediska zřejmě nejzávažnější - i nemálo souvěrců z vlastní církve. A to i těch vysoce postavených.
"Autista Benedikt"
Nejnovější kontroverze se týká výroků hlavy římskokatolické církve o kondomech a jejich roli v boji proti epidemii HIV/AIDS. Ačkoliv ani jeho předchůdce Jan Pavel II. prezervativům nefandil, nezašel tak daleko jako Benedikt.
Jeho slova o tom, že používání kondomů epidemii jen prohlubuje, vyvolala u expertů a lékařů zděšení.
"Tvrzení, že kondomy přispívají k šíření AIDS, je překroucením ověřených, vědecky podložených faktů. Je to tvrzení, které může mít devastující vliv na životy a zdraví milionů lidí," uvedl ve svém úvodníku prestižní medicínský časopis Lancet.
Velkou kritiku sklidil papež ve Francii. I politici tentokrát odhodili obvyklý diplomatický slovník.
"Tento papež už začíná představovat vážný problém," prohlásil například bývalý francouzský premiér Alain Juppé, který Benedikta XVI. nazval "autistou."
Nedobře připravené rozhodnutí církve
Velkou bouři nejen mezi Židy, ale i uvnitř římskokatolické církve vyvolalo nedávné zrušení exkomunikace čtyř biskupů z řad lefebvristů. Tedy ultrakonzervativních kněží, kteří zpochybňují církevní reformy a větší míru tolerance po Druhém vatikánském koncilu v roce 1965.
Sám tento fakt zdvihl nejedno obočí, zvláště když jeden z omilostněných - britský biskup Richard Williamson - opakovaně zpochybnil holokaust a tvrdil, že plynové komory neexistovaly.
Ačkoliv se papež hájí tím, že o jeho názorech nevěděl a v žádném případě se s nimi neztotožňuje, neštěstí bylo na světě.
Benedikta XVI. kritizovala Německá biskupská konference, stejně jako řada dalších vlivných hodnostářů.
Nemlčel ani kardinál Miroslav Vlk, který na své internetové stránce zveřejnil názor, že rozhodnutí vedení církve nebylo dobře připravené. Podobně se vyjádřil i Tomáš Halík.
Relativně nejlépe nakonec Benedikt XVI. vyšel ze sporů s muslimy. V roce 2006 je rozčílil na přednášce v německém Řezně citací, která označovala islám za násilné a nenávistné náboženství.
Později se mu konflikt podařilo zahladit, když ve Vatikánu přijal velvyslance muslimských zemí. Navštívil Turecko a sešel se také se saúdským králem.
Odborníkům na diplomacii a public relations by ale patrně nezbylo nic jiného než konstatovat, že za Janem Pavlem II. Benedikt XVI. zatím během prvních čtyř let svého pontifikátu výrazně zaostává.
